Kandidáta na nejlepší komedii roku jsme tady měli nedávno (viz Karlova osmičková recenze na Šprtky to chtěj taky), takže je načase podívat se na druhou stranu barikády. Je možné, že se peloton nepovedených a vzácně nevtipných komedií do konce roku ještě rozšíří, letní sezóna nám nicméně přinesla žhavého kandidáta v podobě Rodičů na tahu. O tom, že nepůjde o žádný zázrak, svědčily už mdlé trailery, které navíc ždímaly ty nejpovedenější scény do poslední kapky. Ovšem ani průměrné upoutávky vás nemohly připravit na hrůzu, kterou se distributoři v Americe ani neodvážili poslat do kin.

Papírově přitom Rodiče na tahu nevypadali vůbec špatně. Salma Hayek a Alec Baldwin sice nejsou hvězdy nejvyšší svítivosti, ale jejich jména jsou notoricky známá a dokážou nějakého toho diváka do kina přilákat. A samotná zápletka o rodičích, kteří jsou finančně na dně, ale chtějí svou dceru stůj co stůj udržet na studiích, je sama o sobě dostatečně nosná pro celou řadu absurdních situací, jež si přímo říkají o komediální zpracování s nějakým tím dramatickým podtónem v pozadí. A když už mohou vznikat vtipné komedie o tom, jak si dospělí chlapi hrají na babu (loňské Máš ji!), neměl by být problém napsat svižný scénář o tom, jak rodiče bojují proti bankrotu a exekuci.

Jenže jak se ukázalo, tento úkol byl nad síly všech zúčastněných – režisérem Fredem Wolfem počínaje a hlavními hereckými protagonisty konče. Wolf, který je spoluodpovědný rovněž za scénář a režii se věnuje spíš okrajově (jeho předchozí počiny jste nejspíš buď neviděli, nebo hned zapomněli), nedokázal z poměrně vděčného tématu vytěžit prakticky nic. Přestože se ústřední duo mnohdy ocitá v situacích, které jsou dostatečně praštěné na to, aby rozechvěly divákovu bránici, jejich provedení bývá až tragicky nevtipné.

Wolf přitom časem vystřídá úplně všechny komediální zbraně – od jemného verbálního humoru přes slovní přestřelky, nekorektní humor, zběsilé gagy zcela odpoutané od běžné reality až po camea dvou slavnějších komiků (Colin Quinn a Will Ferrell). Nic z toho ale nepomáhá, a jak čas běží, začne se vás zmocňovat hrůzostrašný pocit, že lepší už to nebude. A skutečně nebude. Ani střídmá stopáž vás totiž neochrání před ukrutnou nudou a pocitem naprostého zmaru. Záchranu nenabízí ani komediální pokusy Aleca Baldwina a Salmy Hayek, v jejichž podání se manželé Teagartonovi stávají poměrně záhy zcela nesympatickými karikaturami, jež začnete dříve či později nesnášet. Z ostatních herců tak nejlépe dopadl Jim Gaffigan v roli sexuálního delikventa, který je sice trapný, ale nikoli nesnesitelný. A to je vážně to nejlepší, co se o Rodičích na tahu dá napsat!