k0C0UR

A přemýšlivý hybrid mezi teaserem a trailerem rovněž nastiňuje příslib něčeho výživnějšího. Toni Collette v něm běhá jako tělo bez duše a snaží se přijít na to, proč zrovna ona musela najít mrtvé tělo na svém prahu. Nechtěla být středem pozornosti a přesto si na ni lidé v krámě ukazují prstem a ona jen bezradně chodí po bytě a sleduje se v rozbitých zrcadlech. I na dalších sedm lidí čeká lehká životní změna, když se dozví, že jejich příbuzná / kamarádka / náhodná známá zemřela. A tvůrci vás mezitím dojímají melancholickou kytarovou citovkou s procítěným ženským vokálem a pouštějí vám do éteru titulky, které všemu mají dodat trochu hlubší rozměr. Pokud se to nepovede jim, pak vizuální stránce určitě. Tmavé odstíny, záliba v kontrastech, úchylka pro postavy schované ve stínech – životem to tu zrovna dvakrát nekypí. Postavy se načrtávají hrubě, nahodile pronášené věty nechávají létat v éteru bez ladu a skladu. To všechno proto, abyste ve finále byli zasypáni horou jmen, kterou určitě bez stopnutí obrazu nebudete mít šanci pobrat. A odešli od počítače s pocitem, že pokud v létě pojedete na festival, na tomhle se tedy rozhodně stavíte.