Cival

Rusko má definitivně svého Luca Bessona. Dovolím si tvrdit, že je to jen dobře - i když tradicionalisté možná nad přívalem popcornu remcají. Na Timuru Bekmambetovovi musí oceňovat alespoň to, jak dotáhl na východ hollywoodská lákadla a přitom se neodsekl od svých kořenů. I proto znovu dostanete ony specifické ruské obličeje, kterým se kouří od pusy a co chvíli se leknou, že do toho oprýskaného popelářského auta málem nabourala lítající Volha. Ve specifickém východním kontextu může fungovat i klasický námět, o kterém sní kluci už od raného dětství. Poletující vehikly můžou dostat konečně větší prostor, než jaký jim věnovali tvůrci Návratu do budoucnosti, Pátého elementu, Zataženo, občas trakaře nebo kraťasu The Flying Car - proto se premisa roztahuje v biják podle stejně otřepaného mustru. Za mořem mají Petera Parkera, kdysi neduživého studenta, a užívají si jeho proměnu v superhrdinského Spider-Mana. V Rusku obyčejného studentíka povýšili na frajera tím, že mu pořídili černou lítající Volhu. Postupy jsou to ale víceméně identické, podobně kořeněné láskou, pompézními chorály i adrenalinovými manévry s raketami plachtícími těsně za výfukem. Takhle se dělá hit. Pokud na něj opravdu padlo jen osm milionů dolarů, pak klobouk dolů před partou, kterou z producentské pozice Bekmambetov kočíruje.