Šestašedesát let, pětatřicet sešitů, osm animáků, čtyři hrané filmy a hromada počítačových her. A v tom všem jde jen o to, jak dva Galové mlátí Římany nebo jiné lidi, žerou divočáky a způsobují žaludeční vředy Juliu Caesarovi. Copak by sakra nemohli už konečně tvůrci vymyslet něco jiného? No... asi mohli. Ale proč by to dělali, když to tak dobře funguje?

Asterix: Sídliště bohů: FOTOGALERIE

I Asterix: Sídliště bohů celkem jasně potvrzuje, že v případě příběhů dvojce nejslavnějších francouzských hrdinů žádná zásadní změna nebo evoluce není potřeba a že o to vlastně ani fandové moc nestojí. Devátý animák je sice ve 3D, ale pořád je v něm jasně znatelná stylizace z comicsů a starších filmů a nikdo se nepokouší tvářit, že tu tvoří film, který se bude chtít na Oscarech poměřovat s Pixarovkami nebo tím nejlepším od DreamWorks Animation. Vypadá to hůř, ovšem rozhodně ne tak špatně, aby to byl skutečný problém a dostatečně kvalitně na to, abyste si mohli 3D Asterixe s Obelixem užít.

Co se příběhu týče, ani tady nedochází k žádným experimentům a kdo by se bál, že s třetím rozměrem se z Asterixe stane existenciální drama a že Obelixe bude pro americký trh dabovat Sean Penn, může být klidný. Tentokrát se dva Galové musí poprat s Caesarovým architektem, jenž chce postavit kousek od jejich vesnice luxusní město, nastěhovat tam Římany a přitom asimilovat a zcivilizovat vesničku, která s pomocí kouzelného lektvaru vzdoruje.

Samozřejmě se to neobejde bez hromady bitek s římskou armádou i s vlastními sousedy nebo adrenalinových honů na divočáky. Humor je tu trošku dadaistický a mnohdy vyloženě absurdní a pokud se vám líbila hraná Mise Kleopatra, tak si tady přijdete na své. Pro děti tu jsou sympatičtí hrdinové a rvačky, pro dospělé pomrkávání a fóry, z nichž děcka nebudou moudrá, avšak starším divákům nejspíš pointa rychle docvakne. Dojde ale i na nějaké ty trošku vážnější scény, ovšem pořád je to klasický Asterix se vším všudy.

Na jednu stranu je možná škoda, že se tahle populární dvojka pořád zuby nehty drží v zajetých kolejích, ale na tu druhou se vlastně není čemu divit a nemůžeme se na ně zlobit. To, co dělají, dělají dobře a lidi to baví. Tak proč se pokoušet vymýšlet něco jiného, když tohle v animované podobě funguje skoro už půl století a v comicsové ještě déle? I nový Asterix zkrátka nabízí to, co od něj čekáte. Berte, nebo běžte o dům dál.