Ano, Barry Levinson ještě žije. Už se k němu v rámci potravního řetězce nedostávají takové látky jako Rain Man nebo Vrtěti psem, ale neustále je - stejně jako mnozí další režiséři z neprůstřelné generace 70. let - na place. A od svého největšího hitu poslední doby (Doktor Smrt, 2010) tak trochu pod radarem natočil hned sedm filmů. Projekt o smrtící (doslova) rivalitě mezi dvěma top mafiány, který v Hollywoodu koluje už bezmála půl století, lze chápat jako snahu studia Warner Bros. najít alespoň nějaký niche segment, kde by si po sérii neúspěchů poslední doby mohlo zajistit dobré ohlasy či dokonce nominace v příslušných kategoriích. Teenagery na zarputilé staříky nenalákáte, ale ty, kteří Mafiány a Casino považují za etalon kvality a chtějí se vrátit do časů, kdy "Hollywood byl ještě v pořádku", klidně ano. Splatit rozpočet v řádu 45 milionů by tak celosvětově nemusela být nedostižná meta. Samozřejmě si to vyžádalo sázku na naprosté jistoty - povolat do zbraně scenáristu obou dříve zmíněných klasik Nicholase Pileggiho a Roberta De Nira pod větší než malou vrstvou latexu. A ono to funguje. Jasně, z prezentace probleskne, že pár davovek navíc by dodalo ještě větší glanc, ale jinak to vypadá příjemně starosvětsky, hutně a na osmdesátníka Levinsona i energicky. Strategie blesku z čistého nebe tu v součtu může mít podobný účinek jako když půl internetu mluvila o tom, že se Marty s Irčanem vrací k žánru