Psal se rok 2001. O sousloví Frat Pack věděli jen zasvěcení fanoušci Saturday Night Live, jméno Will Ferrell bylo v Česku ekvivalentní prezidentovi Mozambiku (tj. znaly ho jen hajzlbáby na Hlavním nádraží) a Bena Stillera s jeho hřebíkovým vlasovým vzorem potkali jen příznivci nezávislejší filmové vlny. Zoolander všechno změnil a minimálně pro mě osobně vykonal medvědí službu. Začal jsem totiž znovu věřit, že žánr šílených komedií, utíkajících až do žánru parodie, může být oživen, když si parta správných lidí plivne do dlaní. V tomhle případě si Ben Stiller plivnul víc než vydatně a krom hlavní role obstaral i režii a nasázel do filmu spoustu talentů, Owenem Wilsonem počínaje a vlastním otcem Jerrym konče. A Zoolander působil skutečně jako zjevení - nenáročná komedie s absurdní zápletkou a vražednou hustotou gagů a čestných roliček na metr čtvereční filmového pásu, naznačovala že ve Stillerovi už pěkných pár roků vězel kreativní přetlak a zbývalo ho jen vypustit.

První setkání blízkého druhu se světem Zoolandera z vás během pěti minut buď udělá doživotního předplatitele, který je ochoten přehlédnout i slabší chvilky svých oblíbenců, nebo naštvaného bručouna, který celý ten humbuk okolo nechápe. Podobné přelomové filmy, které odstartují dlouhodobý trend, ale nezažíváme každou sezónu a proto si Stillerovo "dítě" zaslouží místečko v téhle rubrice. Jen se sami zamyslete nad tím, kolik opravdu osobitých ikon dneska obíhá v popcornových žánrech, vyjmenujte alespoň pět filmů z poslední doby, které můžete bez přestávky deset minut citovat a nevypadat při tom trapně a nakonec se zamyslete nad tím, jestli jste někdy viděli Ferrella v lepší formě. Řešení těchto hádanek jsou nekompromisní, prostá a všechna ukazují Derekovým odpůrcům prostředníček. A na čí straně vlastně stojíte vy? :)