David Fincher byl kdysi mým nejoblíbenějším režisérem. Už není, přestože pořád nenatočil špatný film a jeho novinky jsou vždy událostí sezóny. Jenže už nejsou tak – a nejspíš to opakujeme v pojednáních o každé nové fincherovce – tak dravé, zarputilé, netluče v nich srdce rvavého klipaře, který se skrze precizně vybroušené látky protlačí k inspirativním přesahům.

Ačkoliv je Zmizelá svou povahou jiná než předchozí Fincherovy filmy, nese si audiovizuální patinu prakticky shodnou se Social Network a Muži, kteří nenávidí ženy. Obrazy zbavené jásavých barev, pochmurnost vtisknutá do každého záběru, hudba dvojice Reznor – Ross naprosto podřízená záměrům režiséra a díky tomu přesně zesílující dopad každé dílčí scény. Žádné realizační nedostatky, žádné pochyby o vedení herců, žádná slabá místa. Distribuce informací dokonalá, schopnost zrychlovat, zpomalovat i přitvrzovat obdivuhodná, zkrátka, další důkaz Fincherova perfekcionismu.

ZmizeláFotogalerie

David Fincher si do filmografie přidal další budoucí klasiku bez zjevných kazů.Nicméně tentokrát je výsledek živější a díky knižní předloze i originálnější. Fincher se totiž chopil skvělé předlohy od Gillian Flynn, která naplno využila svého ženského vidění světa a prodchnula detektivku s místy cynickou, obecně ale nesmírně trefnou studií dlouhodobých vztahů a manželství (nebo to můžeme nazývat podobenstvím). Struktura knihy, kdy se pátrá po zmizelé ženě a postupně se nejen odtajňují nová detektivní fakta, ale razantně se mění i náš pohled na jednotlivé postavy, a skrze to se prolínají deníkové zápisky vypařivší se blondýnky, je rozhodně komplikovaná a nedokázal jsem si úplně představit její adaptaci bez použití tuny otravných voice-overů. Jenže povedlo se.

A fantasticky! Což si zaslouží obdiv tím spíš, že se o převod ve velmi „akční“ scénář bez zbytečných keců a vystýlek postarala sama autorka. S nadhledem osekala vysvětlivky vnitřních pochodů, spousta jich šikovně promítla přímo do chování hrdinů, díky čemuž vznikl velmi svižný, působivý a neustále překvapující napínák, jenž je pokaždé o fous chytřejší než jeho diváci - vytrvale tím ale baví a ne že by jim svou vědoucnost dával okázale „sežrat“.

O nominaci na Oscara za adaptovaný scénář nelze pochybovat. Moc chytřejších kriminálek jste totiž na plátně neviděli. Dopodrobna rozkreslené charaktery se neustále posunují kupředu, Fincher je táhne napínavým a podprahově znepokojivým pátráním, které graduje mocnou katarzí. Zatímco celý film plyne jako vypulírované řemeslo, které dráždí hlavně tím, jak se postavy za pochodu mění, krvavé finále je určitě jednou z těch nejpůsobivějších, ikonických scén, jež se zapisují do filmových kronik. Tady Finchera ucítíte na sto honů.

Naopak úplný závěr, ta krutá pointa, která má říct i něco hodně škodolibého o nástrahách manželství, není ve filmu zdaleka tak přesvědčivá a tak „nevyhnutelná“ jako v knize. Což nemyslím vyloženě jako kritiku v rámci klasického srovnávání kniha vs. film, ale spíš jako obavu, že se jí pár diváků vysměje a prachobyčejně jí neuvěří. Možná.

Přehrajte si trailer
26.8.2014 15:00

Ano, je to slabý odvar, ale proč si touhle televizní minutkou nového Finchera nepřipomenout? Pořá...

Zmizelá je stylově čistou a perfektně zkonstruovanou žánrovkou, v níž je i ten Ben Affleck naprosto akurátní, páč hraje neohrabaného mameluka, jenž je obvykle tím nejmíň důvtipným člověkem v místnosti. Rosamund Pike si pak zaslouží být zasypána vyloženě superlativy, protože i bez velkých gest zvládla „úžasnou Amy“ ztvárnit v celé její znepokojivé podobě. Za mistra ale samozřejmě musí být prohlášen hlavně David Fincher, protože si do filmografie přidal další budoucí klasiku bez zjevných kazů.

P.S.: Hvězdička dolů i za pošlapání představ o zničujícím sex-appealu Emily Ratajkowski. Jako studentka Andie působí vedle Afflecka jako neškodný, byť ideálně stavěný diblík.