Zámořské ukázky na evropské filmy jsou většinou vtipné v tom, jak moc se štítí původního jazyka a jak málo se proto odváží nutit lenošivé Američany číst titulky. Málomluvné trailery se spoléhají na soulad se zvukem a výraznou hudební linkou. A ověšení téhle alibistické koláže nějakou tou větou z domácí recenze nebo výčtem získaných ocenění. I u Života těch druhých ohlédnutí za některými výhrami brání traileru, aby odpovídajícím způsobem vygradoval. Roubování hlavní hudební linie na nemálo výjevů z filmu se ale zadařilo výtečně, takže i bez dialogů a s poměrně strohou obrazovou kompozicí umí trailer vyvolávat zdání nestatického (na evropaké poměry) trilleru. Takového který by byl schopen přikutálet dostatečně silnou výpověď a zároveň naplnit žánrové parametry. Jinak si ten příval nejrůznějších ocenění, plaket a čestných vyznamenání nelze vysvětlit. Nic co by vás na dvou minutách tahalo za šos vstříc multiplexu, stejně tak ovšem ani žádný laciný propadák, jichž je ve střední Evropě - hlavně díky nesoudným domácím filmařům - opravdu požehnaně.