Prožili si válečné peklo a tohle pro ně měl být odpočinek. Najít jednoho Ryana, jehož lokaci navíc přesně znají – vždyť co na tom proboha je? Nakonec se z toho vyklubalo největší dobrodružství jejich životů. Sáhli si na dno, spřátelili se na život a na smrt a mnozí z nich si přátelství na smrt okamžitě vyzkoušeli v praxi. Byli stateční, byli sexy a vedl je Tom Hanks… smrk, smrk.

Spousta velkých režisérů završí své putování u válečných filmů; A někteří si u nich udělají jenom zastávku, posbírají Oscary a točí si dál úplně jiné filmy. Spielberg je ten typ člověka, který na co sáhne, to většinou kvete a v kinech se rozhodně zaplatí. A když se rozhodl natočit film, v němž se víc než jen mihne Normandie (v Americe oblíbené místo pro rekapitulaci bolestné historie), obsadil do něj toho, koho obsadil (pokud vás klame paměť, stačí se mrknout na IMDb… i dnes možná budete valit bulvy) a syrovou válečnou vřavu obalil do uhlazeného poselství o rodinných hodnotách, měl prostě vyhráno. Než se pustíme k připomenutí audiovizuálních orgií, je třeba říci, že tenhle film je velký především ve svých hereckých výkonech. V Hanksovi se odráží ona potřebná životní zkušenost, proložená vědomím, že celá jeho jednotka to odnesla, ale když on se bude snažit, za chvíli už se dostane domů. A není to žádný Rambo – prostě jen voják, co dokáže plánovat a v poli ví co a jak. A jeho noví muži mu mohou bezmezně věřit, přestože ho znají pár minut. Vedle něj je tu Edward Burns, Tom Sizemore (existuje jeden válečný film, kde tenhle člověk nehrál? ;), Barry Pepper, Giovanni Ribisi… ti všichni můžou svými ztrhanými pohledy a vroucným přáním jít domů za to, že jednotka Johna Millera přiroste divákovi tolik k srdci.

Spielberg jejím prostřednictvím chytře dávkuje humor i emoce, vše to prokládá obligátními civilními hrátkami, aby zčistajasna postavil své svěřence na křižovatku krvavých výjevů, umírajících kamarádů a nepěkných životních rozhodnutí. Přelomy většinou nejsou nijak plynulé a začnou se odehrávat jako lusknutím prstu (z vycházkového tempa do pekla). Jak silný vyprávěcí prostředek a taktika, kterak diváka bezpečně vtáhnout do děje.

Nedá se nic dělat, je to válka a každý se nemůže vrátit domů. Ve Spielbergově podání pro to ale každý dělá maximum. Okem neskutečně sugestivní (až dokumentaristické) kamery, při použití tmavších barev a filtrů a nejlépe v ozvučení pořádně nadupaného domácího kina… budete tam žít s nimi. Těžko najít větší a realističtější požitek z válečné vřavy, kdy vám kulky sviští kolem hlavy a budovy se bortí pod sprchou projektilů a tlakových vln z vypálených tankových střel.

…a přitom se dojímat nad klasickou pohádkou z Hollywoodu, na jejichž vyprávění je Spielberg mistr z nejpovolanějších. Přeslazenou, ale působivou, nad níž alespoň vnitřně nezapláčou jenom cynici ;).