Jdeme na věc. V prvních pár vteřinách ještě nezačínáme úplně zostra. Je třeba trochu vyhypovat hlavního hrdinu a udělat z něj miláčka publika. Monolog Samuela L. Jacksona plní tuto úlohu naprosto skvěle a když už víme, na čem jsme, je čas lehce zabrousit do příběhu. Neminou vás ukázky nejnovějších „bondovských“ udělátek, průlet prostory vládní agentury a s prvními krůčky po Staroměstském náměstí jdeme konečně do terénu. Zde se láme chleba. Přibývají postavy, přibývá akce. Ta je chytře naředěna údernými hláškami, což je věc, na kterou jste museli v Cohenově celovečerním podáním občas čekat pekelně dlouho. Rovněž se tím smazává celková Cohenova režijní unylost, která pravděpodobně pramenila z přílišného výcucu nápadu při natáčení Rychle a zběsile. Trailer na této vlně plynule sviští až někam do dvou třetin, drží poctivé tempo a když si myslíte, že už mu dochází dech, s obligátním „I want all that in here.“ přichází fáze číslo dvě. Naléhavé chorály zařadí pětku, ubývá mluvy s jak se to tak všechno hezky koulí ke konci, jeden by skoro zapomněl, že to vzniklo sestříháním filmu, který viděl ;). Našťouchaná adrenalinem až po okraj, tahle ukázka si své poctivé čtyři hvězdičky zaslouží. Absolutně nehledě na film, který vzhledem k ní považuji kvalitativně zhruba za poloviční. Inu, když se pustí k řemeslu ten správný střihač, dějí se divy. Go, Xander, go...