V roce 1963 byl už režisér John Sturges takovou hvězdou, že jedině blázen by nekývnul na jeho nabídku. Tři roky po úspěchu Sedmi statečných mu svět ležel u nohou a on se rozhodl, že by se měl do filmových dějin zapsat ještě minimálně jednou. Velký útěk měl být největší Sturgesův film, čehož si režisér byl vědom a při jeho realizaci nenechal nic náhodě. Stačí pohled na herecké obsazení a každému musí být hned jasné, že Velký útěk měl být opravdu něco výjimečného. A povedlo se.

Velký útěk totiž i přes své téma není film, který by se bral smrtelně vážně. Stejně jako u Sedmi statečných jde spíš o stylový film. Steve McQueen v hlavní roli by svých charismatem dokázal bez problémů utáhnout celý děj sám. Jeho kapitán Hilts je chlap, kterého byste chtěli mít na vedlejší pryčně, kdyby vás sestřelili nad německým územím. Drsňák v kožené bundě, jehož nezlomí ani násilí ani týdny na samotce a jenž je pevně rozhodnutý fašounům utéct, i kdyby se o to měl pokoušet do smrti. McQueen však ve filmu není sám, Sturges si vždycky dokázal vybrat herce a po své westernové legendě už nemusel pátrat po nových tvářích. Superdrsňáci Charles Bronson i James Coburn mají sice ve filmu menší role, ale zatlačit do pozadí se nenechali. To charakternější herectví však zbylo na jiné herce, ale ani Attenborough nebo Donald Pleasence se zahanbit nenechali.

I kdyby tahle herecká parta hrála celých 172 minut domino, pořád by dokázali natočit skvělý a zábavný film. Sturges však nepostavil příběh Velkého útěku jen na hercích. Jsou tu vtipné momenty, kdy si spojenečtí vojáci utahují ze svých věznitelů, jsou tu napínavé scény, kdy se zdá, že celý plán ztroskotá kvůli jediné lidské chybě. Jsou tu odvážné pokusy o útěk, chvíle klidu a pohody i závěrečný hodně drsný hon na uprchlíky. A je tu akční scéna na motorce, která se nesmazatelně zapsala do dějin kinematografie a i po více jak čtyřiceti letech a všech těch rychlých a zběsilých filmech dokáže člověka pořádně zarazit do sedačky.

Velký útěk je jednoduše filmová klasika. Ne ta nudná „oficiální klasika“, ale ta zatraceně divoká a zábavná. Velký útěk nechtěl být ani ve své době umělecky hodnotným dílem. Chtěl být zábavnou a akcí a napětím narvanou jízdou, ve které budou ti největší filmoví drsňáci své doby hláškovat a vymýšlet odvážné plány na útěk. A tím také je.