Určitě už jsem to k nějakému traileru psal (teď si jen vzpomenout, u kterého lístku z databáze to sakra bylo): Trailery k biografiím slavných hudebních skladatelů mají své tři hvězdičky jisté, i kdyby v nich figuroval Tomáš Krejčíř louskající na žateckém nádraží Honzíkovu cestu. Točíte-li film o Beethovenovi, potažmo vzniku deváté symfonie s proslulou Ódou na radost, platí dané tvrzení s mnohonásobně větší jistotou. V téhle rubrice prostě hodnotíme filmové upoutávky a tahle „objektivně“ nevybočuje z průměru. Drží se standardů, naplňuje tradiční mustr a na závěr vypaluje možná nejkrásnější skladbu zapsanou lidskou rukou do notové osnovy, tudíž mi nezbývá než sklopit uši a řezání do Agnieszky Hollandové odložit na někdy jindy. Její film totiž přes schůdnost upoutávky působí jako naškrobené zlo, které se přes ty nejnudnější schůdečky (velká evropská koprodukce, nákladná výprava, neobjevně střižená životopisná látka a hollywoodské hvězdy druhého sledu) snaží dobýt svět. Asi jako kdyby se Juraj Jakubisko pokoušel natočit historický velkofilm za 300 milionů korun... akorát že Diane i Ed Agniezce kývli, a tak si teď můžeme vychutnat jejich (hlavně tedy JEHO) přehrávání v totálně konformním materiálu, který bude bavit jen učitelky hudební výchovy a příležitostné návštěvníky kin pokročilého věku. Alespoň můžeme zapomínat, že první dáma polského filmu natáčela jakéhosi Jánošíka a že jejím producentům tak nějak došly na tuhle megaprodukci peníze. Tentokrát to zdá se klaplo až do finále... snad to dotáhne i Juraj a my se budeme moct dobře pobavit. Však víte, co mám na mysli...
