Nemůžu se zbavit dojmu, že jsem tvůrce hodně rychle prokoukl a nestihl se při tom chytit na háček. In Bruges se snaží tvářit jako cosi ne moc nákladného, co si dokáže udržet styl, cool vizuální fasádu a postavy drsné jak brousek na železo. Ale neviděli jsme to všechno - tak jak se klasicky říká – „už mnohokrát jinde a navíc v mnohem lepším provedení“? Myslím že ano. Guy Ritchie vytesal žánrové předpoklady až příliš hluboko do těl málomluvných gangsterů a In Bruges rozhodně nemá jeho palebnou sílu. Často se v něm zrcadlí neúspěch Sejmi je všechny, které možná totálně finančně propadlo a ještě rozhádalo diváckou obec, ale odměřené hlášky o střílení, úpěnlivé hledání bizarních situací a rádoby drsňácký jazyk se s ním asi budou ještě pár měsíců spojovat. In Bruges vypadá jako jeho ostřejší, angličtější a jistěji vedený bratříček, levnější a usedlejší vizáž u něj ovšem jen podtrhuje mdlý trailerový dojem. Za ty dvě minuty jsem neviděl nic zásadně převratného, ani nic vyloženě lákavého. Jen solidní rutinu. U bezejmenných pěšáků by mi to bylo šumák, u naštvaného Fiennese a střílejícího Farrella však čekám opravdový nářez. Ne jen nekonečný „fuckopád".
