Je milé vědět, že tu s námi nadále zůstavá Paul Verhoeven – stále jako chlapík, který neuhne. I když uplynulo už šest let od jeho báječné Černé knihy, i když Verhoeven oslaví za pár dní 74 let, i když točí nenápadně ve své domovině, v Holandsku… tu bouřlivou krev jednoho z nejkulervoucnějších autorů naší doby můžete pořád cítit na jazyku. Verhoevenova novinka je chápána jako „entertaiment experience“ (což je i pracovní název snímku), tedy ne klasický film v pravém slova smyslu, ale spíš test možností média (a nejspíš i diváků?), na jehož vývoji se díky sociálním médiím podíleli muži a ženy z lidu, a to i scenáristicky. Je tedy otázkou, zda nás náhodou nečeká spíš soderberghovský experiment, u něhož člověka odkojeného na Total Recall a Hvězdné pěchotě rozbolí okamžitě hlava. Navzdory televiznímu vizuálu se však tenhle psychologický thriller, prodchnutý erotickým napětím (jak jinak), hlásí s tradiční porcí verhoevenovské nekompromisnosti, zarputilosti a s dráždivou touhou manipulovat s divákem, žánrovými vzorci, ale i společenskými konvencemi a tabu. A nemyslete si, zvědavost a natěšenost se neodvíjí pouze od toho bodnutí do břicha. Mnohem spíš od vědomí, že tenhle prominentní holandský důchodce pořád drtí uhlí v zubech, i když ostatní měknou a žvýkají leda rohlíky máčené v čajíčku.
