The Plague Dogs

Knížka Richarda Adamse o dvojici psů, kteří uniknou z testovací laboratoře a snaží se přežít v divočině, není zrovna prózou, ze které byste ukrajovali kapitoly při uspávání svých dětí. Už první stránky by vám asi napověděly, že se jedná o trochu dospělejší čtení. Jen blázen by podle toho natočil animák, ale v Anglii je naštěstí bláznů dost a tak The Plague Dogs spatřili světlo světa. Film se protloukal stejně obtížně jako jeho hrdinové - na hranici přežití, zapomenutý davem, ale obdivovaný fanoušky. Nakonec vzniklo jen pár tisíc VHS kopií a tak je velmi pravděpodobné, že o těchto ručně animovaných psech slyšíte poprvé. Budiž to váš šťastný den, pokud vám lezou krkem disneyovky s optimistickou písničkou na každém rohu i otravně zábavné pixarovky, které rozsévají dobrou náladu mimo všechny myslitelné kvóty. Vy přece chcete něco serióznějšího. Nechcete se jenom smát, chcete přemýšlet. Nechcete přemýšlet nad tím z kolika milionů barev autoři vyrobili duhové pozadí. Stačí vám studené barvy, happyendové manko a deset deka kontroverze. Spočítat mimo japonské břehy podobně odvážné kombinace by vůbec nebylo těžké, protože jich je zatraceně málo. O Plague Dogs jsem ještě před týdnem nevěděl. Je to jeden z těch filmů, které se šíří šuškandou. A protože jsem sdílný, posílám tuhle chlupatou exotiku dál. Vydejte se do světa, kde zvířátka nemluví jen o tom, že Íáček už zase ztratil růžový balónek.

Autor: imf