Pro Tučka a Hustolesa platila v Marečku, podejte mi pero fráze „stejné chyby, stejné známky.“ Pro Gaghanovu Syrianu a Meirellesova Nepohodlného zase platí stejné téma, stejný trailer. Přijde mi dost zajímavé, že tematicky tak blízké látky (oba politické thrillery šmírující ve zkorumpovaném zákulisí) zvolily ještě bližší formu svého vyprávění. Meirelles si sice víc ujížděl na roztřesené kameře, ve snaze o co největší realističnost se mu ovšem Gaghan podobá, jak kdyby použil kopírák. I postavy ze Syriany krásně zapadají do dění okolo a těžko byste v nich na ulici hledali hollywoodské hvězdy. George Clooney jako obtloustlý vousáč toho sice moc nenakecá, a i když pošle nablýskanou káru do luftu, netváří se u toho jako James Bond a rychle prchá z místa - ale garantuju vám, že jen na základě traileru budete chtít vědět, jakým politikům, mafiánům, šejkům a agentům nakope kadel, jaké mučeníčko ho to bude stát a kolik nervových buněk u toho ztratíme. I ostatní hvězdy zapadají více než hladce mezi stovky kravaťáků, kteří skutečně ovládají náš svět, hudba do toho nabádá k lehounkému napětí, ale aniž by v jakýkoliv moment narušila dojem skorodokumentární sondy do prohnilých vyšších pater společnosti. Takže verdikt? Užijte si hrátky s „padajícími“ písmeny a počítejte s námi týdny do premiéry!