Nebudu lhát, Sullymu jsem moc nevěřil. Tom Hanks i Clint Eastwood jsou sice borci, ale tohle téma mi zkrátka nepřipadalo dost nosné. Samotný pád letadla, s nímž kapitán Chesley Sullenberger přistál na řece Hudson, když mu chvíli po startu odešly oba motory, trval jen pár minut. A vzhledem k tématu a obsazení jsem tak nějak čekal klasický útok na Oscary, to znamená film s přepálenou délkou, spoustou lidských dramat a konzervativní nudu. To jsem ovšem Eastwooda podcenil. Hodně. 

Sully: Zázrak na řece HudsonFotogalerie

 

Sully má totiž 96 minut a jako film, který stojí na flashbacích a jeho velká část se odehrává v malých místnostech, v nichž spolu deset lidí mluví, je strhující. Eastwood se totiž víceméně vykašlal na všechna ta oscarová pozlátka a věci, jaké jsme v podobných dramatech zvyklí vídat, a zaměřil se jen na to podstatné. Na to, jak Sullenberger se svým kolegou Jeffem Skilesem dokázal téměř nemožné a víc než sto padesát lidí zůstalo díky němu naživu, a na to, jak se vyrovnával s faktem, že mu bylo víc než jasně naznačováno, že celou situaci vyřešil blbě. Párkrát tu jsou načrtnuté další možné dějové linky, ale Eastwood se drží jen a pouze tohohle. Že Sully a jeho manželka možná přijdou o peníze kvůli ekonomické krizi? Nezájem. Že jim to možná po letech manželství úplně neklape? No a co. Že má Sully rád letadla už od mládí a i díky nim je to ten sympaticky bodrý chlapík s cool knírem? OK, to taky není důležité. 

 

Eastwoodův film není biografie pilota, jemuž se povedlo skoro nemožné. Je o nehodě, o záchraně a o následcích. Tak to vezmeme postupně. Nehoda a záchrana jsou neskutečně strhující. Na nějaký očividný patos se tu nesází, ale v momentech, kdy se k letadlu uprostřed ledové řeky blíží každý, kdo může jen trochu pomoci, vás nejspíš v zádech mrazit bude. Funguje to. Eastwood samozřejmě dává nejvíc prostoru Hanksovi, jenž poněkolikáté potvrzuje, že co se týče „hrdinů z lidu“, nemá v Hollywoodu konkurenci, zároveň však dovede na minimálním prostoru pracovat i s absolutně vedlejšími postavami, jimž stačí jedna věta a jedna akce k tomu, abyste jim strašně drželi palce. Režisérovi šlo evidentně o to, aby byl Sully oslavou obyčejných lidí, kteří se dovedou kvůli ostatním postavit nebezpečí a táhnout za jeden provaz. A to se mu povedlo, protože od momentu, kdy motory vypoví službu až do chvíle, kdy se zjistí, že to celé dopadlo dobře, se budete bát. O Sullyho, cestující, zoufalého týpka u radaru i o toho chlapíka, co půjčil svou kšiltovku jedné z obětí. V těhle momentech je film neskutečně strhující. 

 

Ani jindy to ovšem není špatné, jen je zkrátka nutné připravit se na fakt, že přistání s dopravním letounem bez motorů bude nejspíš vždycky zajímavější než běhání po nočním New Yorku a vzpomínání na doby, kdy Sully létal s bombardérem. I tady to naštěstí táhne Hanks. Tomu se výtečně, podobně jako v Kapitánu Phillipsovi, daří kombinovat člověka, který ví, že se musí chovat statečně, a zároveň je těsně před zhroucením a pochybuje sám o sobě. Pozornost médií, ale i dobrosrdečných barmanů mu moc příjemná není a nechce s tím humbukem mít nic společného, o to víc mu však budete fandit, když víte, že vlastně stojí sám proti celému světu. Nebo si to alespoň myslí. 

 

Přehrajte si trailer
20.8.2016 12:51

Vypadá to na dobrý film. Warneři ho prezentují navíc celkem sebevědomě, jako tzv. instantní klasi...

Jak už jsem psal výš, Eastwood se tu nevěnuje zbytečným věcem a platí to i o hlavním hrdinovi. Víme, že má ženu a dvě dcery, je zkušený pilot a asi i dobrý chlap. A tím končíme. Mohlo by toho být víc? Možná jo, ale u podobných filmů bývá dost těžké zajistit, aby s přibývající stopáží a množstvím informací a podzápletek neubývala zábava a atraktivnost a já jsem rád, že Sully během své hodiny a půl stihl prodat všechno, co chtěl. Nezabýval se věcmi, které jsou vlastně pro příběh pilota, z něhož se stal hrdina a málem i oběť systému, naprosto nepodstatné. To, co chtěl sdělit, sdělil, jak nejlépe mohl.

Pro někoho možná bude problém, že Sully je „jen“ zatraceně dobré herecké a režisérské řemeslo a možná, že i tohle by mohl být důvod, proč nad ním akademie ohrne nos, ale sám za sebe říkám, že radši dvakrát takovouhle kvalitu v intenzivním a poctivém podání než jednu dvojnásobně dlouhou uchcanost, jejíž tvůrci se hodinu patlají s motivy a zápletkami, které ve výsledku spíš zdržují než baví. Za mě palec nahoru. Vysoko.