Sousedi a 22 Jump Street. Není pochyb o tom, že právě tohle jsou dvě nejočekávanější komedie letošního léta. Tatum s Hillem dorazí na začátku srpna, Efron s Rogenem ale zaútočí na česká kina už nyní. Musíte jejich sousedský duel bezpodmínečně vidět? No... vlastně ani ne.

Čtvrtý film Nicholase Stollera totiž ladně zapadá do jeho lehce nadprůměrné tvorby. Kopačky se hodně povedly, Dostaň ho tam jim zdárně šlapalo na paty, Zásnuby na dobu neurčitou si ale podruhé nikdo nepustil. Sousedi pak zapadají někam mezi druhý a třetí zmíněný film. Řadu extrémně zábavných scén doprovází spousta vaty a celé to tak nějak neštymuje dohromady. Přitom tu bylo nakročeno k velkým věcem, to by ale tvůrci museli být daleko obratnější.

SousediFotogalerie

Pokud si to náhodou nepamatujete z trailerů, Sousedi vypráví o manželském páru s malým děckem, vedle kterého se přistěhuje vysokoškolské bratrstvo. A samozřejmě začne dělat brutální bordel. Obě strany se nejdřív skamarádí a nemají problém spolu zakalit, brzy ale začne být jasné, že tohle přátelství nemůže dlouhodobě fungovat. Jejich koexistence se tak brzy změní v otevřenou válku, která nešetří podpásovkami a pro někoho by nemusela skončit úplně hezky.

Ne, Sousedi samozřejmě nejsou nervy drásající drama o střetu dvou generací. Snahy o vystižení dvou životních přístupů, tedy "jsme bratři a furt kalíme" vs. "máme děcko, jenže chceme taky pořád kalit", se sem ale vpašovat podařilo. Nutno říct, že celkem nenásilně a hlavně ten první se dočká příjemně dospěláckého vývoje, ústřední manželský pár by ale snesl trochu důslednější péči. Seth Rogen a Rose Byrne se totiž filmu pokouší vnutit trochu přesahu a hloubky, jejich myšlenkové pochody jsou ale natolik bezzubé, že se dá o trefnosti mluvit jen málokdy. Velká část filmu se navíc skládá z jejich debat o tom, co se právě děje a jak na to mají reagovat, přičemž jim každé (zcela očividné) rozhodnutí trvá dvakrát déle než by mělo.

Což by nebyl takový problém, kdyby Rose uměla podat své humorné repliky (kupodivu jí to často moc nejde) a kdyby nebylo nad slunce jasné, že Stoller prostě zapnul kameru a nechal svoje herce improvizovat do zemdlení. Tenhle postup fungoval třeba v Rogenově Apokalypse v Hollywoodu, kde děj nikoho příliš netrápil a z Dannyho McBridea padalo komediální zlato. Tady ale budete akorát doufat, aby se střihlo zpátky k bratrstvu, kde Zac Efron s Davem Francem vymýšlejí či provádějí mnohem zábavnější věci.

Těmhle dvěma se ve filmu vůbec daří o něco lépe. Na výrazně menším prostoru dokáží prodat uvěřitelnější "vztah", obzvlášť Efron pak v jednoduché roli září víc než kdekoliv jinde. Aby taky ne, když ji má napsanou doslova "na tělo". O nějaké zázračné herectví samozřejmě nejde (mainstreamová komedie ho ostatně ani nepotřebuje). Mnohem důležitější tedy je, že tu pořád padne dost hlášek na to, abyste se nezačali pravidelně dívat na hodinky.

 

Sousedi tak ve finále nejsou pečlivě vysoustruženou komediální peckou. O zábavu v nich však není nouze, a i když by chvílemi potřebovali prostříhat, žádné drastické trápení vás v kině nečeká. Nutnost být kompatibilní s rogenovským humorem snad nemusím zmiňovat (kdo by na jeho film lezl bez ní?). Pokud vám tedy sedly jeho předchozí filmy, s klidem vás potěší i tenhle. Jen holt nečekejte další kariérní špičku.