Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Skyfall | 2012
csfd  imdb  kinobox
US premiéra: 09.11.2012
CZ premiéra: 26.10.2012
režie: Sam Mendes
hrají: Daniel Craig, Judi Dench, Javier Bardem, Ralph Fiennes, Bérénice Marlohe

Protirecenze


ikona
Cival
Druhý pohled na návrat agenta 007. 

Už šest let uplynulo od premiéry Casina Royale, aniž by se náš postoj k němu změnil: Našláplé akční drámo od Martina Campbella neztratilo nic ze své energie, pořád jej vnímáme jako tvrdý restart věčné série a nejosobnější Bondovo dobrodružství. Z neotesaného agenta se (i během Quantum of Solace) čím dál tím zřetelněji stávala ta elegantní zabijácká mašina, která klátí holky na potkání, bourá výhradně v luxusních autech a dvouciferný bodycount zaznamená už během úvodních titulků. Znovuzrození Bonda a nájezd do známých kolejí teď zakončuje Skyfall. Jenže překvapivě prostřednictvím ještě tvrdšího restartu a ještě osobnější story, než jakou jsme viděli v Casinu.

Producenti bondovek jsou totiž moudří lidé, kteří ukázkově pečují o svou výnosnou značku nejen co se týče product-placementu a lovení bondgirls na stránkách pánských magazínů, ale i celkovým vedením série. Bond se sice léta měnil, nasával inspirace a v rámci žánru nastavoval laťku, teď ale ukazuje, co všechno si může popcornový blockbuster dovolit, jakých tvarů může nabývat a jaké aktuální trendy do sebe dokáže zapracovat, aniž by ztratil sebe sama.

Je to suverénní, dospělý kus filmařiny, který se prořezává hlouběji, než Bond kdy byl.Bond s vizáží Daniela Craiga do sebe jednou nasál bourneovskou tvrdost a kinetiku, podruhé kolem něj probíhala interesantní „artová fúze“ (ta bohužel fascinuje spíš formálními postupy, než příběhem, jenž kvůli scenáristické stávce museli bastlit Marc Forster s Danielem Craigem sami v karavanu). Ve Skyfall pak vrcholí vzájemné ovlivňování a skládání poct na trase „James Bond – Christopher Nolan“, což se může jevit jako prvoplánová malá domů. Ale plný příklon k nolanovskému, místy až psychonalytickému realismu má svoje plné opodstatnění v příběhu – účtování s traumaty, rodinným zázemím, diagnóza vztahu k M, vlastně celé to rozkrývání bolestné osobní minulosti plně odpovídá zvolenému stylu. A Bond do něj sedí snad ještě líp než comicsák v netopýřím hábitu.

Samozřejmě se můžeme přít o to, jestli to Sam Mendes a jeho spolupracovníci s tím přiznaným inspirováním nepřehnali. Jestli padouch Silva, mimochodem v LUXUSNÍM Bardemově podání, není až příliš zřetelným derivátem Jokera a jestli kameramanský bůh Roger Deakins místy nezapomněl, jak se jmenuje a že netočí Temný rytíř povstal (spoustu záběrů by šlo mezi filmy vzájemně prohodit a nepoznali byste rozdíl). Uvažovat ale zrovna u Bonda o původnosti je matoucí, zvlášť když se na plátně drtí příběh s mocným vnitřním dynamem.


Přehrajte si trailer
Ne, Skyfall nemá kdovíjaký drajv, ryzí kinetiky v něm je pomálu a úvodní honička je spíš takovou obezličkou, která má aspoň na chvíli uchlácholit diváky, kteří se čtyři roky těšili na nový akční náhul. Skyfall ale rozhodně má do detailu promakaný scénář. Trpělivě zasévá motivy, sebevědomě si chystá půdu, aby mohl hrdina projít neodvratnou katarzí a prosekat se emocionálně hutným finále. Je to suverénní, dospělý kus filmařiny, který se prořezává hlouběji, než Bond kdy byl. Bondovské univerzum se přitom nerozpadlo, agent 007 si je stále vědom, odkud pochází a co mu přísluší, ctí tradice a „dědictví“, jen jim skládá hold trochu jiným způsobem. Osobně ale vnímám zapracování minulosti a odkazů do tvrdého psychologického dramatu jako mnohem zábavnější, než neustálé pomrkávání a infantilní citování, jaké jsme viděli třeba v jiné výroční bondovce Dnes neumírej.

Plakat nad tím, že „už to není Bond“, je jako tvrdit, že anál není nevěra. Všechny trademarky, od znetvořeného záporáka až po chlastání martini a cynické one-linery, se podařilo do filmu organicky zasadit, dokonce dorazil i mladý Q a jeho první vychytávky. Jen se tím důvěrně známým světem štráduje jiným způsobem - odvozeným však od věcí, které musí být vysloveny a hlavně odehrány. Není to jen o zvoleném konceptu a stylu, ale i o tom, že Mendes naplno využívá autorské licence a v zájmu maximálního dramatického efektu se neštítí ani vykonstruovaného finále, zároveň teatrálního, ale i popcornově explozivního. A v tomhle balení to funguje skvěle (nebýt spoilerujících zmrdů z iDNES, užilo by si to pár lidí ještě líp, i s tím ujišťujícím předtitulkovým dovětkem, že vše je tak, jak má být).

Navíc se i po všech depkách, lenosti se oholit a váháních z Bonda ve finále zase vyrýsuje ikonický hrdina, který zkosí, co má být zkoseno, aby se mohla britská vlajka dál třepotat nad Londýnem. Je to pořád imponující hrdina do akce, do terénu, jen se zvládl adaptovat na nové podmínky – filmové, společenské (působivá reflexe terorismu incl.) i obchodní. Děkujme za osvícenost producentům téhle značky, protože zjevně jsou odvážnější, otevřenější a méně konzervativní než spousta fanoušků a diváků. U většiny kafemlejnkových filmových sérií je tomu právě naopak. Tak žádné stížnosti jejímu Veličenstvu.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (41)

Verdikt

avatar9/10

Cival


Hodnocení redakce

  • avatar10/10

    duro

  • avatar8/10

    do_Od

  • avatar9/10

    krauset


Hodnocení čtenářů

  • avatar9/10

    gage

  • avatar8/10

    Ravenhorn

  • avatar9/10

    scroochy

  • avatar8/10

    Jeržik

  • avatar9/10

    acheron

  • avatar8/10

    luksa

  • avatar8/10

    Invisigoth

  • avatar9/10

    5h1nj1

  • avatar8/10

    Postman

  • avatar8/10

    derek007

  • avatar7/10

    deiwi

  • avatar10/10

    depony

Skyfall: Recenze


ikona
imf
James Bond je zpátky a za kamerou je držitel Oscara. Jak to dopadlo?  

Tentokrát je to osobní. Ale kdy to za Craigovy éry osobní nebylo? Osobní je to ovšem z více úhlů, a proto možná na úvod malý disclaimer. Patřím k té větvi bondovských fanoušků, které je celkem jedno, jestli pistoli a martini svírá obhroublejší Connery, vtipkující Moore, ostře řezaný Dalton, lehkomyslný Brosnan nebo drsňák Craig. Jde mi především o bondovský koncept, prověřený padesáti lety existence. Povolení zabíjet, souložit a zachraňovat svět má mnoho podob, stejně jako nepsaných pravidel. A Skyfall do téhle nedotknutelné bible vráží nůž a s potěšením sleduje, jak krvácí. U někoho to může vyvolat nadšení, u druhého šok. Během úctyhodných stočtyřiceti minut se na téhle křivce mnozí z vás zhoupnou hned několikrát.

Nenechte se zmást klasicky střiženými ukázkami a retrosongem od Adele, který je bondovštější než Aston Martin DB5. Nová bondovka se hned po úvodní scéně blockbusterových parametrů (snad aby Mendes všem dokázal, že to dokáže), ve které James v explodujícím vagónu utahuje knoflíčky na košili, blbne s bagrem jak v Casino Royale, a trousí suché hlášky, začne nenápadně vzdalovat od svých sourozenců. Odpis agenta už jsme tu měli a jeho zrezivělost, která znesnadňuje návrat do služby v dobách nejnaléhavějších lze vysledovat v mnoha jiných zápletkách tohoto roku (ano, třeba v Temný rytíř povstal), ale to všechno je v naprostém pořádku. Mendes drží film pevně v rukou a kamera Rogera Deakinse je sice možná až moc sexy na žánrové řemeslo, ale spíš oslňuje, než aby rušila, a navíc zvládá i pokročilé noční scény ve finále, aniž byste v kině museli mžourat, co se to vlastně děje.

 

Mendes udělal z Bonda laboratorní krysu a zkouší, co vydrží.Dokonce i opožděný nástup záporáka hraje ve prospěch celé skládanky. Bardemův blonďák s falešným chrupem nabízí teatrálnost komiksových parametrů a vnáší do filmu řadu dilemat. Je příjemně temným odrazem Bonda samotného a třetím hrotem dramatického trojúhelníku mezi ním, 007 a M. Monology mu jdou ovšem od ruky trochu lépe než spřádání plánů a především jejich realizace. Nad hladkostí, s jakou mu vychází jeho taktika, se zarazíte hned několikrát. Že je naivní hledat v bondovce logiku? Důvod přezkoumávání záporákových metod je ale mnohem, mnohem prozaičtější.

 

Bond se totiž příliš nechová jako Bond. Craigova permanentní polobradka, jeho zářící a přesto vyhaslé oči a nepříliš přesvědčivé výsledky ve střelbě, výsleších a držení se za zrychlující výtah vykreslují stárnoucího mistra spíš než bezstarostného producenta hlášek a zahřívače cizích postelí. Ona klukovská nezranitelnost, v níž by se tolik diváků chtělo vidět, je najednou pryč a Jamesovi se prodlužuje jeho vlastní, velmi zranitelný stín. Modřiny jsou vidět víc než úspěchy, místo zabitých nepřátel se množí jizvy na těle i na duši, a místo finálního střetu neznásilňuje exotickou lokaci horních deseti tisíc, ale místo Bondovi nejbližší, dům ve kterém vyrůstal.

 

Mendes se totiž do Skyfallu nepustil proto, aby udělal fanouškům radost a nakrmil je další velkolepou freskou o záchraně světa. Za dvě stovky milionů dolarů (velmi dobře proinvestované spíše do praktických efektů) postavil Bonda do role laboratorní krysy a zkouší, co takový tvor vydrží a jak se zachová v krizových situací. Příměr s krysou není náhodný, jak ostatně ve filmu uvidíte. Testována je však i výdrž nejvěrnějších fanoušků.

Na jednu stranu je fascinující s jakou nenuceností posouvá Mendes na šachovnici ty nejdůležitější postavy, aby vás v závěrečném framu překvapil tím, že všechno je naráz tak jako před třiceti (nebo spíš čtyřiceti lety). Nevím, jestli oscarový režisér po večerech louskal flemingovky nebo ujížděl na Connerym (jeho nejoblíbenější bondovkou jsou Srdečné pozdravy z Ruska), ale v podstatě se mu povedlo zbořit všechny bábovičky, které bondovští režiséři po studené válce postavili, a servíruje velmi odměřeného a tradičního Bonda, byť v moderním současném světě a s rádoby moderním záporákem - Bardem by ale nemohl být oldschoolovější a jeho hackerské pozadí je spíš chatrnou berličkou, než snahou o vděk náctiletých geeků. Dokonce ani představení mladičkého Q nemá takové grády, jak byste možná očekávali.

 


Přehrajte si trailer
Výsledkem je náramné, i když místy zbytečně natahované drama, ale rozhodně ne bondovka, kterou byste si chtěli tzv. prožít. Žádné osahávání Miss červenec, lyžování na olovem kropeném manžestru, odstřelování záporákových sidekicků, nebo krocení stovek koní uprostřed kvetoucích Alp. Tohle je depka, ať se na to podíváte odkudkoliv. Osobní studie oddaného, ale už trochu unaveného dobrmana (to je dobřejší brácha Supermana). Mendes věděl, že mu to projde, protože si nechal do scénáře na poslední stránku vepsat trumfové eso. Tasí ho v okamžiku, kdy má diváka dokonale na háku, a otáčí emoční volume prudce doprava. Výsledkem je šok a posléze dlouhý chuťový ocas, v jehož stínu se utopí řada drobných výtek, včetně té, že z nově naznačené, zatraceně úzké a temné uličky, se bude Mendesovým následovníkům hodně špatně couvat. To však může být strýčku Samovi jedno. A v téhle drzosti je konec konců též jisté kouzlo.

Užijte si ho, popřemýšlejte o něm, a možná Jamesovi nakonec odpustíte i to lemtání piva.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (228)

Verdikt

avatar7/10

imf



Hodnocení redakce

  • avatar8/10

    k0C0UR

  • avatar9/10

    Cival

  • avatar9/10

    Spooner

  • avatar8/10

    Mr. Hlad

  • avatar6/10

    KarelR

  • avatar8/10

    do_Od


Hodnocení čtenářů

  • avatar8/10

    Ravenhorn

  • avatar9/10

    Silence

  • avatar8/10

    listr

  • avatar7/10

    Sagittarius

  • avatar8/10

    RoBo

  • avatar9/10

    yeniczek

  • avatar7/10

    Mephos

  • avatar7/10

    BlackDave

  • avatar8/10

    speedy.mail

  • avatar10/10

    Jillen

  • avatar8/10

    Anakin

  • avatar8/10

    Arthur

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace