Trilogie o Šíleném Maxovi se nesmazatelně zapsala do filmové historie. Nikdy před tím se totiž nikomu nepodařilo ukázat post-apokalyptický svět tak, jak to dokázal George Miller. V prvním díle stará společnost umírala, ve třetím se začala nová tvořit, ale právě ve druhém je pocit deprese, marnosti a všudypřítomného zoufalství nejintenzivnější. Tenká slupka jménem civilizace, která odlišovala lidstvo od zvířat, je pryč a vraždící tlupy šílenců oděných v kůžích brázdí pustinu a zabíjejí každého, na koho narazí. A při sledování filmu nebude mít člověk ani chvilku pocit, že by se to mělo v budoucnu zlepšit.

Australské exteriéry byly pro podobný film ideální, navíc tvůrci věděli, že netočí Vodní svět, takže veškeré kulisy a auta vypadají, jakoby se měla každou chvíli rozpadnout (Miller pro film hledal věci i na smetištích). Šílený Max ale není pouze depresivní pohled do kruté budoucnosti, klasikou se stal především kvůli akci, konkrétně kvůli automobilovým honičkám. V budoucnosti se lidé nebudou přejíždět v normálních autech, ale v podomácku sestavených strojích, což ale na adrenalinu neubírá a závěrečná honička s kamionem patří i po pětadvaceti letech k tomu nejlepšímu, co kdy na tomto poli vzniklo.

Šílený Max byl mnohokrát kopírovaný, ale nikdy nepřekonaný. Mel Gibson se díky němu stal mezinárodní hvězdou, George Miller se zapsal do zlaté kroniky akčního žánru a kritici byli pohoršeni mírou násilí a beznadějné atmosféry, která na své působivosti dodnes nic neztratila.

Šílený Max se málokdy objevuje v žebříčcích nejlepších filmů. Pravděpodobně kvůli své osobitosti, syrovosti nepříjemnému pocitu, který ve vás bude rezonovat i několik dní po skončení filmu. Přesto by tuto kombinaci scifi, akce a westernu neměl minout nikdo. Film se určitě nezalíbí každému (což ani nechce), ale málokdo na něj jen tak zapomene.

P.S.: Milovníci herní série Fallout si budou muset nejspíš přeorganizovat desítku nejoblíbenějších filmů.