Série Resident Evil je tu s námi už patnáct let. Viděli jsme fajn filmy, viděli jsme zoufalé filmy, ale celkově šlo vždycky o přinejlepším průměrná béčka, která spoléhala na násilí, lekačky, Millu Jovovich a hlasitý soundtrack. Nic proti tomu, někdo tyhle věci točit musí, má však smysl na to koukat pošesté? 

Resident Evil: Poslední kapitola: FOTOGALERIE

To je samozřejmě otázka, ale Resident Evil by se asi šesté části nedočkal, kdyby s nějakou tou fanouškovskou podporou nepočítal. Paul W. S. Anderson sice slíbil, že tenhle díl by měl být poslední, na druhou stranu v Hollywoodu o těhle věcech režiséři úplně nerozhodují. Každopádně šesté dobrodružství Alice míří do kin a je to podobně neambiciózní a pitomé jako vždycky. Jak už se bohužel u téhle ságy stalo zvykem, epický závěr minulého filmu tady tvůrci dokonale projebou. Kdo se těšil na bitvu mezi armádou lidí a davy monster, má smůlu. Začínáme po boji, kdy je Washington na kusy, přežila jen Milla a celá bitva, o níž se jen mluví, na ní asi zanechala velké následky, protože evidentně zapomněla, že si minule pořídila dceru. O starých kámoších samozřejmě taky nepadne slovo. A pak už jen stačí pár scenáristických zásahů a už se jede zpátky do Úlu v Raccoon City z jedničky, kde by se měl ukrývat hlavní superpadouch a taky lék na nákazu. A dál už asi tušíte, co bude následovat. 

Spousta akce, monster, nějaká ta lekačka, hromada bitek a scén, které vám můžou fyzicky ublížit, když o nich začnete přemýšlet. A i když to není žádná sláva, rozhodně to je lepší než v minulých dvou částech. Anderson se dušoval, že tentokrát nehodlá všechno zpomalovat jako v Afterlife a v Odvetě a šestka má minimálně ve své první polovině blíž k trojce, asi nejlepšímu dílu celé téhle béčkové podívané. Lidstvo je regulérně v hajzlu, ti největší zloduši jezdí po Americe v obrněných transportérech, tahají za sebou davy zombíků jako armádu a posledních pár hodných přeživších tuší, že se zítřka asi nedožijí. Oficiální rozpočet by měl být čtyřicet milionů, ale nedivil bych se, kdyby se do Poslední kapitoly nacpalo víc. Vypadá to dobře. Monster dorazí dost, davové scény a likvidace stovek nemrtvých jsou v rámci možností v pohodě, po trikové stránce je všechno v béčkové normě a odsýpá to. Z posledních tří filmů je tenhle rozhodně nejlepší. 

Anderson se vykašlal na experimentování a snahu udělat z téhle voloviny nový Matrix a jednoduše točí to, co mu vždycky šlo líp. Hlasité krvavé béčko, v němž má Milla Jovovich za úkol vypadat dobře a ohánět se kolem sebe trojhlavňovou brokovnicí. Je to tak blbé, jak se dalo očekávat, ale pořád se tu něco děje a navrátivší se Iain Glen se jako záporák očividně vyblbnul. Když to srovnám s posledním Underworldem, tak nový Resident Evil ho překonává prakticky ve všem. Byl bych však nerad, kdybyste měli pocit, že by to měl být extra dobrý film. Není. Je OK, ale nic víc. Pořád tu totiž najdeme jeden vcelku zásadní potíž. 

Přehrajte si trailer Anderson sice kašle na zpomalovačky (nikdy nezapomenu na začátek pětky, který pustil dvakrát a pokaždé pomalu), místo toho ovšem stříhá, jako kdyby na tom závisel osud jeho nejbližších. Čtyři pět střihů během vteřiny není žádný problém a kontaktní souboje jsou tak prakticky nekoukatelné. Je fuk, že kaskadéři se asi vyřádili a že souboj na jedoucím transportéru mohl být docela zajímavá podívaná, když není skoro nic vidět. Když se střílí nebo utíká, tak je to fajn, jakmile se to začne mlátit, riskujete epileptický záchvat. Vzhledem k tomuhle zůstává nevýraznost vedlejších postav, nelogičnost jednání většiny hrdinů a béčková tupost skoro nepodstatnou věcí.

Ale dá se to. I s tou epileptickou akcí. To, co dřív vyloženě otravovalo, je pryč, to, co fungovalo, funguje pořád a očekávat u šestého dílu nějaké zásadní změny by bylo naivnější než hledat hledat smysl, pokoru a slušnost v tweetech Jiřího Ovčáčka. Funkčně béčkové loučení s velkou béčkovou ságou. To, co od toho čekáte, nakonec dostanete. A to mi přijde fér.