A cenu za nejdelší trailer všech dob získává ... Alfred Hitchcock! Mistr napětí měl vždycky slabost pro práci uvaděčů, takže se s ním svého času potkal na plátně skoro každý (nehledě na to, že se často objevoval i v cameo roličkách). A také ho bavilo vymýšlet nové postupy. Nevím, co přesně hodlal vysledovat touhle ukázkou, jestli bylo v plánu unudit diváky k smrti, vyhnat je ze sálu, nebo jim vnuknout myšlenku, že i v kině může být hůř, než ve škole. Ale vydržte. Alespoň první čtvrtinu. Už ta je sice pekelně dlouhá, ale brzy dojde na to nejdůležitější. Alfred znenadání začne pošimrávat sarkasmem a aniž by to jakoukoliv grimasou naznačil, začne si velmi rychle utahovat z toho, jak slepě bezohledný člověk je. A jak snadno se mu to může vrátit. Máte zavřeného papoucha v kleci a myslíte si, jak prima se tam má? Kdepak, radši vemte nohy na ramena, protože nejen váš papoušek, ale další hejna opeřenců se řítí do vašeho bytu a jediné, co jim stojí v cestě, je Tippi Hedren. Hitchcock je hračička, takže si svůj prolog patřičně užil. Možná na první pohled není kulervoucí, hudba také žádné drámo a o ostrý střih tu vážně nezakopnete. Ptáci ale boří klišé a nakonec dojdou i ke špetce napětí. Inu, Hitchcock. Ona je to vlastně i zábava. No neberte to.
