Znáte to pořekadlo o výjimkách a pravidlech? Trailer č. 2 k poslední Sandlerově taškařici je jeho pregnantní ilustrací. Interní hollywoodské regule předepisují filmovým ukázkám maximální možnou délku dvě a půl minuty, občas se pak udělí výjimka, která je ale z finančního hlediska pěkně mastná (pravidla tu nejsou od toho, aby se porušovala… i kdyby vám Jason Statham tvrdil cokoliv jiného!) a mohou si ji dovolit jen ty největší studia. Disney se nemusí přít, jestli vlastní status jednoho z největších studií – rodinných filmů seká do roka tolik, že si jeden takový neopodstatněný úlet může dovolit. Tříminutová představovačka pohádek na dobrou noc (a hororů na dobrý den), kde dění ovlivňuje bujará fantazie předškolních škvrňat, je sice stejně „vyměklá“ jako ta minulá, přijde mi však i přes tu délku o něco výživnější a zábavnější. Snad je to větší kadencí frků, které se na diváka sice pořád valí pod ztlumenou ratingovovou clonou, zato však v tempu pravidelnějším a tím pádem sympatičtějším. Navíc mám pocit, že je to celé takové… dospělejší a blíže ke klasické sandlerovské taškařici než limonádě výhradně pro dětské publikum. Každopádně to šlape, což je hlavní a klube se z toho mnohem větší sázka na jistotu než kterou byl třeba takový Zohan. Kdybyste přemýšleli, zda je to dobře, pak ano, je.
5*