Tomáš Řehořek má talent. Shodli se na tom všichni, kdo zakusili jeho prvotinu Proměny, a je to jasně vidět i z první upoutávky na PIKO. Dravé filmy a trailery v českém rybníčku dost chybí, člověka proto vždycky potěší, když se někdo nebojí roztáhnout křídla. Tady je ten pokus očividný už od prvních vteřin, kdy vás do uší a do očí udeří něco, na co nejsme u domácí tvorby tak úplně zvyklí. Objeví se atmosféra málem na úrovni divočejších evropských dramat, silně podpořená vyladěným zvukem. A ani po prvních slovech utroušených v rodném jazyce rychle neprchá pryč. PIKO se posléze odprezentuje jako dokument se zajímavým drogovým tématem, řádně proložený hranými sekvencemi, což už ale trochu zdvihá obočí. Ve fiktivních částech to nevypadá zrovna stoprocentně, opakuje se až moc podobných záběrů (hlavní hrdina půjde hodně dlouho jednou chodbou) a trailer se plní podivnými odbočkami. Vzhledem k tématu jsou sice celkem pochopitelné, upoutávku však zbytečně tříští a berou jí údernost. Na tři hvězdy to ale je i tak, protože se dojem, že si PIKO zaslouží naši pozornost, ve finále přeci jen dostaví.