Trailery na povídkové filmy to mají těžké. Nikdy nemohou vyjádřit plnou podstatu díla, nikdy nemohou dát dohromady všechny důležité střípky. Americký trailer na Paris, je t'aime se o to pokusil a je to víc než důstojná prohra. Ze začátku to sice vypadá jako když Hollywood balí do křehké francouzské bagety přesmažený americký burgr, to když je zřejmě nejvtipnější scéna Boba Hoskinse vytržená z kontextu, ale pak se místo chtíče dostaví rozum, do pozadí vpluje ten vhodně "francouzský" hudební podkres a vaši mysl začnou bombardovat různé scény z různých historek. Je to guláš, tedy pokrm kterému Francouzi, ani Američané moc nerozumějí a i vy si ho vychutnáte spíš ve chvíli, kdy už máte návštěvu Paříže za sebou. Věřím ale, že v těch dvou minutách najdete pár lákadel a že to nebudou jen tváře známých herců. Nenechte se odradit uměle vytvořeným zmatkem. Ty bezmála dvě desítky filmů tvoří v celovečerním balení dokonale promazaný stroj a i když se mě kolega Cival po zhlédnutí traileru zeptal "A to je to vážně tak dobrý?", sám přiznal, že ho to najednou začalo zajímat o dost víc. Je jaro... všechno kolem kvete a člověk by chtěl být zamilovaný. Paris, je t'aime vám slibuje, že se zamilujete hned osmnáctkrát. A věru příliš nepřehání.
