Vítejte v Bangkoku. Je tu horko. Spousta zpocených lidí. Gangsteři, prostitutky, feťáci, transexuálové a mniši. Takoví ti mniši, co vás dvěma hmaty odsoudí na kolečkové křeslo. Taky opice, kterých se bojíte dotknout, aby vám bakterie do týdne neservaly maso z kostí. A horko. Pořád horko. Dusno, vedro, pot. Za zhnědlými žaluziemi vržou rezavé stropní ventilátory, ale osvěžení nepřináší. Jen vržou. Z děr v špinavých, otlučených zdech lezou stonožky, co vám klidně ukousnou palec. Nebo něco jiného.

A teď si představte, že se v tomto prostředí vzbudíte s brutální kocovinou. Máte nové, ještě krvavé tetování. Někdo vám oholil hlavu. A dost pravděpodobně jste měli nechráněný sex v nějakém zapadlém pajzlu. Navíc někam zmizel váš kámoš. Jediné, co po něm zůstalo, je uřezaný prst. Co vám zbývá? Vyrazíte zpátky do ulic velkoměsta, o kterém nevíte ani to, jak jste se v něm vlastně ocitli. Mezi ty děvky, vrahouny a feťáky, do striptýzových barů a drogových doupat. Hledat a skládat dohromady kousky roztříštěné mozaiky. A počítat s tím, že součástí vaší výpravy budou také agenti CIA, střílení a automobilové honičky.

Todd Phillips by měl natočit detektivní thriller. Dusná noirová atmosféra mu jde pěkně od ruky, stejně jako další žánrové finty. Ani v akčních scénách se neztrácí, klidně dá i bayovský vrtulníkový nálet. Jenže je tu jeden problém.

Tohle je komedie.

Vlastně to má háčky dva. Tím druhým je samozřejmě fakt, že jde o pokračování neslýchaného hitu. U komedií platí snad ještě víc než u jiných žánrů, že sequel se šije podle stejného vzorce. Konec konců, když se jednička jmenuje Kocovina, těžko můžete natočit Kocovinu 2 bez toho, aby se tam někdo vzbudil s vygumovaným mozkem a těžkým bolehlavem. Tím ale v žádném případě nechci obhajovat tvůrce, obviněné z přečinu doslovného kopírování původní zápletky. Opakované schéma je velký problém snímku a mnohé diváky odradí či celkově znechutí. Bez ohledu na to, jestli film funguje či ne.

Věc se má totiž tak, že Pařba v Bangkoku většinu času funguje solidně. Umí být vtipná i napínavá a určitě nenudí a neuráží. Zásluhu má na tom jednak Phillipsova zkušená, sebejistá režie, jednak výše popsaná skoro-noirová atmosféra (po filmu dostanete chuť osprchovat se, přestože tam nejsou žádné fekální vtípky... jen trochu spermatu ;)). Především ale zůstaly dobře napsané postavy, které mají pořád bezchybnou vzájemnou chemii. Herci jsou ve svých rolích dokonale usazení a jsem přesvědčen, že pokud scénáristé přijdou s aspoň trochu originálnějším dějem, Cooper, Helms a Galifianakis v pohodě utáhnou i třetí díl. Obzvlášť když jim budou křoví dělat týpci jako Jeong či v tomto konkrétním případě vynikající Paul Giamatti.

Jasně, nenucenost a svěžest prvního filmu je pryč. Už se hraje na jistotu, situace se roubují postavám na tělo a přidává se volume. Když se Stu minule oženil s prostitutkou, proč by si tentokrát nemohl vyzkoušet trochu análního sexu (v roli přijímatele)? Kritická je samozřejmě postava Alana, kterému hrozí to samé, co všem vedlejším pošukům typu Oslíka či Jacka Sparrowa – že v pokračování už bude pouze otravný. Osobně se domnívám, že to Galifianakis ustál se ctí. Když strká v autobusu stařečkovi do kalhot láhev a nutí opici, aby se z ní napila, je to zpočátku trapné. Pak se ale všichni přítomní naprosto upřímně rozesmějí, na okamžik se vrátí spontánnost jedničky, Zach zahlásí něco o univerzálním jazyku vulgárního humoru a najednou ho máte zase rádi.

Vlastně celou tuhle partu.

P. S.: Jak jinak, finální fotomontáž je opět suverénně nejlepší a nevtipnější část filmu.