Autor: Carter Burwell
Stopáž: 35:25
K nepřeslechnutí: Father’s Gun, River Crossing, I Will Carry You

Není žádným překvapením, že pod nejnovějším filmem bratří Coenů, westernem Opravdová kuráž, je opět podepsán Carter Burwell - dvorní skladatel, který se větší či menší měrou (kupříkladu Tahle země není pro starý neobsahuje takřka žádnou hudbu) podílí na všech filmech autorské dvojice počínaje debutem Zbytečná krutost (1984). Při sledování Opravdové kuráže lze opět ocenit, jak na hollywoodské poměry netradičně tvůrci s hudebním doprovodem nakládají – minimalismus bez okázalého patosu či předvídatelných klišé. Ve scénách, kde by jiní dali prostor epičnosti a vyšponovali hudbu do maximálních rozměrů, se režiséři spokojí s decentní melodií, lehce načrtnutým motivem, který nikdy neční, ale jen lehce „šeptá“.

Ač se to může zdát z mnoha důvodů nepravděpodobné, Opravdová kuráž je i filmem o nostalgii po klasických westernech, příbězích o místě a době, kde krutost a nezřízená samozvanost bývala vykoupena ctí bojovníků a jejich smyslem pro spravedlnost. Hudba toho není výjimkou. Burwell se zříká citování slavných westernových melodií, jeho kompozice jsou po většinu času posmutnělé a nejednou stojí v opozici vůči obrazu. Jakoby skrze hudbu vyjadřoval - spíše než poklonu éře Divokého západu - povzdech nad její zašlou slávou. Elegický přednes však nikdy nesklouzává k lacinému sentimentu, ale naopak působí přirozenou pokorou a upřímností.

Samotný hudební doprovod stojí převážně na klavírních variacích, smyčcovém orchestru nebo příležitostnému sólu na trubku, které dává v pravý okamžik upomenout na odvahu hlavních hrdinů a majestát Divokého západu obecně. Ve škále truchlivých melodií tak můžeme občas zaslechnout i náběh na heroický motiv. Jeho energie však po chvilce uvadá a pozvolna zaniká zpět v hladině decentnosti (One Against Four). Většina hrdinských skutků je proto vyjádřena nezvykle civilně, bez ozvěn nadlidskosti, ale naopak s důrazem na samozřejmost činu a jeho skutečnou tíhu (I Will Carry You).

Opravdová kuráž je nenápadný soundtrack, který neohromí orchestrální monumentalitou, ani motivickou pestrostí. Nejedná se o výlučně novátorské dílo a v kontextu Burwellovy tvorby nepředstavuje ani žádný výrazný posun. To však při samotném poslechu nemusí nutně znamenat handicap. Místy si sice nelze nevšimnout jisté repetitivnosti, nicméně střídmá stopáž brání jakémukoliv naléhavějšímu pocitu nudy a všednosti. Třicetiminutový soundtrack tak nabízí jednoduché a „přemýšlivé“ skladby, povětšinou odvozené od melancholického tónu vyprávění (Father's Gun, I Will Carry You). Škoda jen několika dramatičtějších pasáží (A Turkey Shoot), které poněkud nešťastně narušují jinak téměř hypnotické tempo. Ale i tomu navzdory se jedná o vesměs kompaktní a příjemně vypointovaný hudební zážitek.

Hodnocení: 7/10

seznam skladeb:
1. The Wicked Flee (2:36)
2. La Boeuf Takes Leave (3:00)
3. Little Blackie (1:06)
4. River Crossing (1:24)
5. The Hanging Man (1:59)
6. Talk About Suffering (1:33)
7. Your Headstrong Ways (0:30)
8. A Great Adventure (0:59)
9. We Don't Need Him Do We? (0:52)
10. Father's Gun (1:23)
11. A Methodist and a Son of a Bitch (3:00)
12. Talking to Horses (0:35)
13. A Turkey Shoot (2:48)
14. Taken Hostage (2:03)
15. One Against Four (1:39)
16. The Snake Pit (3:18)
17. Ride to Death (2:29)
18. I Will Carry You (1:59)
19. A Quarter Century (1:24)
20. The Grave (0:59)