Ne, pokračování té Vesmírné se nekoná. Dokonce i Homér zůstal tentokrát nedotčen. Tahle Odysea se totiž týká moře a jedné z jeho nejvýraznějších postav – Jacquese Cousteaua. Oceňovaný námořník patří do panoptika zásadních postav nedávné francouzské minulosti a teď se do kin dostává životopisný snímek, který ho má přiblížit i nám, mořeplaveckým ignorantům.

Jérôme Salle má za sebou především slušný thriller Zulu a i na Odysee se vedle režie podílel i scénářem. Ten je u biografií často kamenem úrazu, neboť najít balanc mezi životopisnými fakty a příběhovou zábavností bývá po čertech obtížné. Čehož může být Odysea učebnicovým příkladem – na jednu stranu se dozvíme o všech Cousteauových životních milnících, jenže jakákoli dramatičnost či propracovanější zábavnost dvouhodinové stopáži pohříchu schází.

V hlavní úloze se představí Lambert Wilson, kterého si pamatujete hlavně jako Merovingiana z pokračování Matrixu. Wilson provází Cousteauovým životem velmi zkušeně a s nezbytnou francouzskou elegancí, ovšem hlavním hereckým tahákem měla být Audrey Tautou v roli jeho manželky Simone. Audrey je však tentokrát zcela zaměnitelná, a tak výsledný dojem nezkazí, ale ani ničím extrovním neobohatí. Nejzajímavější postavou se tak stává syn Philippe v podání Pierra Nineyho, který si projde hned několika názorovými veletoči i nepředvídatelným osudem. Ale není to málo?

Nakonec tu máme poctivou biografii, která sice funguje jako úvod do života slavného mořeplavce a vynálezce, dramaticky však nabízí téměř nulový zážitek. Protagonista samozřejmě řeší vztah s manželkou i syny a lavíruje mezi rolemi námořníka, vizionáře, filmaře a ekologa. Prezentovaná dramatičnost plynoucí z kontroverze kolem jeho postavy je ovšem skutečně minimální. Salle věnoval tolik úsilí pátrání po detailech z Cousteauova života, že mu samotný film tak trochu protekl mezi prsty (ha, věděl jsem, že použiju aspoň jednu vodní metaforu!). Stále se jedná o velmi koukatelnou záležitost, ambice však byly mnohem vyšší...