Cival

Už jen Marek Eben! A svatou trojici nejpopulárnějších Čechů posledních let Svěrák – Eben – Havel budou moci příští generace poznávat výhradně skrze přívětivé dokumentární portréty. Jejich trailery se nám odnepaměti nehodnotí snadno. Anebo spíš ... my je snad ani nehodnotíme a ty „objektivní“ tři hvězdičky vlepíme skoro každé dokumentární upoutávce, která se výběrem několika vděčných momentů pokouší přivábit na duch filmu. Kdo by po portrétu letitého politika žádal strhující tempo? Kdo by chtěl rázný rytmus frázovaný nejlepšími špeky z prezidentské kanceláře? Potřebujete snad drama z vládních jednání, vůni Becherovky a závan romantiky ze svatby z Dagmar Veškrnovou? Ne. I na miniaturní ploše je „obyčejný Václav Havel“ uspokojivým lákadlem, od něhož není třeba žádat prostocviky ve stylu MTV. Lépe řečeno, já je nežádám a bez větších vytáček vsazuji mezi průměrné vábničky do kina, v nichž nejde o nic jiného než o informační hodnotu a vzbuzené sympatie.