Pokud se máme někdy dožít toho, že k českým filmům přestaneme mít předsudky, musí se v téhle hře trochu víc snažit i distributoři. Dovoluji si zacitovat začátek presskitu, který mě zase jednou polil horkem:
„Komedie O rodičích a dětech chce navázat na nejlepší tradice české filmové komedie. Vtipné dialogy, výjimečné herecké výkony a humor spojující diváky napříč generacemi.“
Stejně jako vás Zdeněk Troška už dneska zve na „klasickou českou pohádku“, aniž by měl výsledný film v ruce, dovoluje si kdosi stojící za Michálkem vyřknout verdikty, které můžou působit až hrůzně v kontextu toho, co se v tuzemském rybníčku za poslední měsíce a roky odehrálo. Michálek naštěstí vždycky byl tou řemeslnou jistotou (na kterou se, pravda, trochu zapomíná), a tak samotný trailer tohle chvástání se přehluší. Obrazově bez problémů, hudebně na výši, tématicky rozpačitý a pocitově nevyvážený. Občas příjemně melancholický, místy hloupě samoúčelný ve vtipech, které patří do úplně jiné cenové. V kostce však soudržný a rozhodně neurážející, přestože pronášené dialogy by v režii někoho jiného mohly vypadat naprosto katastrofálně. Bobule to nejsou, ale Svatba na bitevním poli taky ne. Na české poměry zkrátka překvapivé a určitě příjemné – do té míry, aby se film nemusel předem zatracovat (=u nás rozhodně úspěch).
