Robert Pattinson to nemá úplně jednoduché. Sága Stmívání z něj sice udělala idol dospívajících dívek, avšak v očích mnoha lidí je to netalentovaný kašpar, který se umí akorát smutně dívat do kamery. Pravdou je, že jeho upír, jenž z něj udělal hvězdu, mu moc šancí na hraní jako takové nedává, Pattinsona ale už nejspíš posměšky přestaly bavit a rozhodl se ukázat světu, že umí i hrát. Povedlo se mu to tak na půl.

Trailery a plakát k Nezapomeň na mě naznačovaly, že nás čeká peklo. Další film, v němž bude hlavní hrdina plakat, bojovat za své mladické ideály a milovat tak, jak to umí jen postavy v romantických filmech. A tak to taky do jisté míry je. Film Allena Coultera rozhodně není originální, právě naopak. Je to příběh, který vidíme ve více či méně podobné verzi každý měsíc alespoň jednou v televizi, jen je pod ním podepsaná nějaká německá spisovatelka. A to je největší problém celého filmu. Všechno už tu bylo. Ne jednou, ale minimálně stokrát, o nějakém překvapení ve scénáři se tedy nedá mluvit. Respektive dá, avšak to si necháme až na konec recenze. Rebelující teenager dělá binec, chce si to vyřídit s policistou, jenž ho nechal zavřít, a tak (logicky) sbalí jeho dceru, do které se (logicky) nakonec zamiluje, ale ona (logicky) přijde na to, že to na ní celé hrál. Jestli se na konci usmíří nebo jeden z nich umře (víc možností v podobných filmech neexistuje), to vám nepovím.

Neoriginální a nudný scénář zásadním způsobem podraží nohy celému filmu. Všechno ostatní je totiž jinak překvapivě poměrně dobré. Robert Pattinson ukazuje, že v něm přeci jenom nějaký herecký talent je a že by se někdy v budoucnosti mohl zbavit závaží v podobě upíra Edwarda. Pierce Brosnan s Chrisem Cooperem zvládají jako ostatně téměř vždy všechno s přehledem a například vypjatá scéna konfrontace hlavního hrdiny a jeho otce je herecky skutečně velmi slušná. Je opravdu škoda, že všichni zmínění musí pracovat s tak nepovedeným a neoriginálním scénářem, v němž se žánrová klišé objevují tak často, že si je časem člověk začne v hlavě odškrtávat a vykašle se na nějaké pokusy o budování si bližšího vztahu k postavám. Je to škoda.

Ovšem posledních patnáct minut je něco tak absurdního, že kvůli tomu snad i stojí za to vyrazit do kina. Je jasné, že tvůrci chtěli svůj film nějakým zásadním způsobem uzavřít, ale to, co provedli, je opravdu na pár facek. Na papíře by to možná fungovalo a na diváky, kteří vyrazí do kina čtyřikrát do roka, to také bezpochyby zabere. Pokud jste však ochotni se podívat na film (všeobecně, ne jen na tenhle) trošku s nadhledem, zjistíte, že celé finále a jeho potenciální emocionální dopad je stejně hloupě samoúčelné, jako kdyby režisér na poslední čtvrthodinu přinesl před kameru roztomilé štěně a začal s ním mlátit o zem, protože lidi kvůli tomu budou brečet.

Nezapomeň na mě není prohra. Pattinson v něm dokázal přesvědčit, že by se v budoucnu mohl dokázat vyhrabat ze škatulky Stmívání, ostatní herci mu vydatně pomáhají, ale jestliže hledáte chytré drama, běžte raději jinam. Tohle je obsahově a myšlenkově tak na úrovni romantických filmů od Rosamundy Pilcherové.