Nekonečný příběh

V roce 1984 Západní Německo opět dokázalo, že na jedné straně berlínské zdi se "ruluje" o poznání snesitelněji. Tři roky po klaustrofobické Ponorce se Wolfgang Petersen rozhodnul otočit kormidlem ostoosmdesát stupňů a natočil velkorozpočtovou adaptaci slavné dětské knihy se jménem Nekonečný příběh. Zapomeňte na Narnii a vstup skrz nějakou skříň. Desetiletý Bastian to měl vychytanější. Při útěku před vrchními šikanátory ze školy "vyfasoval" v antikvariátu tajemnou bichli s hadím amuletem a když ji pak otevřel, začaly se dít věci. Ze stránek knihy se vynořila zemička jménem Fantazie se spoustou pohádkových postav - přerostlými šneky počínaje, depresivními kamenožrouty konče. A navíc tu byl Atrej - mladý bojovník, který se na bělostném koni vydává zachránit princeznu od rozmáhající se Nicoty, která hrozí zahubit všechno živé ve Fantazii. Dospělák by si možná povzdechnul nad prvoplánově kontrastním zpracováním dobra a zla, ale pokud se k tomuhle filmu dostanete ve stejném věku jako hlavní hrdina, je spokojené vrnění zajištěno. Petersen pak o rok později natočil sci-fi psycho Můj nepřítel a definitivně tak dokázal, že v 80. letech byl jeho žánrový rozsah dlouhý několik mil. Kde jsou ty časy...

Autor: imf