Zoufalá matka, ukradené dítě a drama může směle začít. Málokdy tu máme trailer k belgickému či nizozemskému filmu (a teď dokonce oboje najednou!), o to víc jsem rád, že tenhle svátek můžeme vyzdvihnout jako vyvedený. Tvůrci se snaží vytřískat z premisy maximum (rozuměj staví za sebe jeden vypjatý okamžik za druhým) a jejich zřetězené leporelo ani nepotřebuje přemíru výbuchů a zpomalených záběrů na střílející zbraně, aby docílilo patřičného efektu. Stačí překonat počáteční nechuť ponořit se do evropské studny, kde se v ukázkách točí asi podobné peníze jako u nás (čti prakticky žádné). Změť neuchopitelných slov v cizojazyčné hantýrce nezní až tak ostře a dramaticky jako angličtina, skrze emoční pumpu většiny postav se však výsledný efekt víceméně vyrovnává. Minuta padesát nabízí kromě konverzačních momentek nečekaně i chvíli pro skákavé pogo-nadšence, když shrnuje výsledek pod taktovkou dravých rychlých riffů (které přímo svádějí k poslechu pod klubovým pódiem). Prosté, ale díky jednoduchosti premisy dostatečné a všeříkající.