Příběh jako takoví zkonstruován velice dobře (ten závěr mě dostal jako asi každého). K dokonalosti filmu Na dotek přece jenom něco chybí. Osbně si myslím, že poměr vah mezi psychologickou motivací postav x neustále rozchody a shledání by filmu víc slušel ve prospěch první možnosti. Skvělé herecké výkony není nutno zmiňovat (Ta postava, kterou hraje Clive Owen snad ani nejde sehrát líp on musí mít určitě kus takovího hajzlíka v sobě i ve skutečnosti. Natalie Portman prostě obdivuju (Toť dokonalá žena)). Dal bych 7.5 kvuli Natalie musim dát 8.

Tento příběh se dotkl přímo mé duše. Vytáhl na povrch vzpomínky a city, které měly zůstat zapomenuty. Na jazyku se oběvila pachuť po vyřčeném slově láska. Snad málo který film tak surově ukazuje touhu lidí po tom, být milován, na druhou stranu nepotlačitelnou touhu trpět. Tedy touhu prožít romantickou lásku. Vyvolává zcestnou otázku, zda člověk má právo být šťastný? Zda má člověk právo žít si život bez citového utrpení? Nebo zda setrvávat ve vztahu, kde neublížíme lidem kolem nás, zato zabijeme sami sebe. Zasazení příběhu do dnešní doby, do světa, který známe a se kterým jsme dnes a denně konfrontováni, pouze umocňuje celkový dojem z filmu.

che.sem si to pustil radši v originále než čumět na dabing
ale ten film je prostě užasnej.čekal jsem od toho klasickej konec (viz např. prazdniny) ale tohle bylo konečně něco jinyho
a ten konec kdy se Natalie prochazi po new yorku a ukaže na letišti pravý jméno. no to je prostě masterpiece
a ten chat mezi judem a cliwem to jsem brečel smíchy!! :-D

Co je v životě důležitější říkat a vyžadovat pravdu nebo se nechat unášet na křídlech sladké nevědomosti. Upřímnost, však nemusí být vždy tím nejhorším. Zvláštní studie mezilidských vztahů utvořená čtveřicí různorodých lidí a hlavně jejich city.

Úvodní unášení ve vlnách davu k sobě svedlo dvě osamělé duše. On je novinář píšící nekrology a ona striptérka unikající z města, které nikdy nespí, aby v Londýně začala nový život. Jedna menší nehoda a nešťastná Popelka našla svého prince. Ale o rok později, kdy se mladý princ nechává fotit na přebal své chystané knihy, při jejímž psaní se inspiroval právě Popelčiným příběhem se setkává s fotografkou, která mu ukradne duši. Nejeví o něj zájem a díky prozřetelnosti zvané internet jí princ přivede do cesty doktora. Ale hodlá o její srdce bojovat všemi dostupnými prostředky ale za jakou cenu.

Na první pohled se film může jevit jako chladný a vykalkulovaný odehrávající se ve světe, kde si všichni ubližují a lidské city jsou jen prázdná slova, neboť o co v tomto světě opravdu jde je sex. Ale na ten druhý jsem v něm našel jistý akt porozumění, proč se postavy k sobě tak chovají a co od sebe očekávají. Inteligentní film pro mě s jistým přesahem. 8/10

PS: Může fotografie ukradnout lidskou duši a je její odraz opravdu pravdivý? Není to jen sebeklam?

Mě přišel dost ujetej samotnej film, ještě abych na to chodil do kina, ale jedno tomu filmu upřít nemůžu, suprově nadávající Cliva a Judea, kterej dostal za svoji demenci skvělej trest.

Já jsem svůj donebevolající optimismus proklínala od prvního dialogu, ale odejít z první řady uprostřed mi přišlo nezdvořilé, takže jsem krutou torturu vydržela až do bolestného konce.
Větší peklo jsem nezažila ani v kině.
Vtipné byly jen reakce důchodcovského publika na mou neoblíbenou internetovou scénu:-)

já viděl někde plakát a nevěřil jsem, že taková zrůdnost může vzniknout. Už na tom plaikátu to vypadalo hodně "vtipně"

Macháček a Daniel místo Owena a Lawa? Ha ha ha. O ženském obsazení se ani nezmiňuju. Jako neviděl jsem, ale ta představa je tak komická...

Karlos: tak to prr, k Hřebejkovi mám stejný vztah jako ke stereometrii (když se rozdávala prostorová představivost, zapomněla jsem si stoupnout do fronty!:-), jen Pelíškům dávám nostalgických 7-8/10 :-)
Ale ráda a často chodím do divadla a hru Patricka Marbera jsem si nemohla nechat ujít, já husa

Charlotte: To máš za to, že věříš takové klasice jako je Hřebejk ;) Jinak jak špatně to nemohlo ani dopadnout...

Dnes jsme měli příležitost vidět v jistém pražském divadle hru Closer (Na dotek)
V režii Jana Hřebejka, roli Cliva Owena se snažil hrát Jiří Macháček, Natalii Portman Kristýna Liška-Boková, Julii Roberts Lenka Vlasáková a Juda Lawa Marek Daniel.
Pokud někdo kromě mě má Nicholsův film rád, tak důrazně varuji, vyhněte se české inscenaci. Já se to pokusím vygumovat z paměti a v nejhorším zavolám do Londýna a poprosím Kate Winslet o telefon na ten ústav, kde selektivně promazávají lidské harddisky.