Pokud bych měl ukázat na nejlepší film Richarda Donnera, pravděpodobně by to byl libovolný ze dvou prvních dílů Smrtonosná zbraně (sorry, Supermane). Sérii, která si bezesporu své místo ve V.I.M. zaslouží, necháme však ještě chvíli u ledu. Zhruba před čtyřmi lety jsem totiž objevil skrytou slabost pro Mela Gibsona v roli bouchače Mavericka a o tom vám teď chci vyprávět raději. Nákup DVD ve výprodeji (bratru 149 Kč) jsem bral trochu rezervovaně s výhledovým „možná se někdy mrknu“. Však to sami znáte ;). Když jsem však před týdnem dával placku do přehrávače, abych posté projel nejoblíbenější scény, všimnul jsem si citelných škrábanců a pravda vyšla na povrch – Maverick se postupem času stalou mou nejošoupanější plackou a zaslouží si tak být ve V.I.M. jako nikdo jiný.

Popravdě neznám jiný western, který by úspěšně přemílal všechna ohraná klišé a dokázal je obléci do tak sympatického kabátku za typicky lišácký úsměv hlavního hrdiny a nebyl přitom trapný. Mel Gibson má stejný styl jako ve Smrtonosných zbraních, což je srovnání důstojné vzhledem k tomu, že výjimečně nehraje neurotického poldu, pro kterého se narodil ;). Alfred Molina coby jeden z nejlepších záporáků, které Divoký západ zná, ilustruje krásný předvoj pro svého rozpolceného hrdinu ve Spideym 2 a Jodie Foster je podruhé ve své kariéře opravdu sexy a neplní jen svou klasickou úlohu poloupjaté ženy, která si sem odskočila z normálního života ;).

Donner režíruje svižně a lehce, ostatně jak je ve spolupráci s Gibsonem už po léta zvyklý:. Fungují tu všechny klasické vtípky čerpající z náhlé změny jeho mimických svalů i nervózně roztěkané pózy ukecaného hajzlíka, za níž se však skrývá klidná smrtonosná zbraň (scéna s první karetní partičkou v hospodě nemá chybu). Donner si dokonce dovolil do svého filmu poschovávat i odkazy na své předchozí počiny, za což mu jednou vytesám pomník do ztvrdlého chleba – momenty, kdy začne hrát ústřední téma ze Smrtonosné zbraně, do banky se přiřítí bandita Danny Glover a po dlouhém očním kontaktu s Gibsonem ledabyle prohlásí „Neznáme se odněkud?“, jsou prostě k nezaplacení.

Maverick je pro mě dokonale vyváženou westernovou komedií, v níž je přesně tolik humoru, sympatických šmejdů, zhovadilých zvratů a totálně ujetých scén, aby se hodila na jakoukoliv (i nefilmovou) pařbu, která začíná trochu skomírat.