Rok 2003 byl pro prakticky mrtvý žánr námořnických filmů velkým zlomem. V televizi se objevily dvě závěrečné výpravy Horatia Hornblowera, zatímco do kinosálů po letech sucha vypluli první Piráti z Karibiku a Master & Commander. Dva filmy za zhruba stopadesát milionů, avšak dva úplné jiné výsledky. Jeden z nich naplnil Jerrymu Bruckheimerovi a Disneymu kapsy zlatem, udělal superhvězdu z Johnnyho Deppa a jasně ukázal směr, kterým se mají ubírat blockbustery pro celou rodinu. No a ten druhý? Ten se proměnil v dramatickou, vizuální a zvukovou (!) pecku, znovu potvrdil všestrannost Petera Weira a zůstává labutí písní vážných námořnických dobrodružství.

Většina z vás si možná ještě živě pamatuje, jak léto ovládlo šílenství po (tehdy ještě zábavném) Jacku Sparrowovi. Náročnější filmoví harcovníci ale poctivě vyhlíželi listopad, kdy si měl kapitánskou čapku nasadit Russell Crowe. Nečekali ho sice bitvy s nemrtvými ani hledání bájných pirátských pokladů. Vysilující souboj s francouzskou lodí Acheron, která mohla zvrátit průběh napoleonských válek, byl však dostatečným příslibem napínavé podívané. A ta také nakonec přišla.

Návrat Petera Weira po pětileté pauze možná skončil nepříliš oslnivými finančními výsledky. Zároveň jsme ale dostali prvotřídní námořnický film, jehož scénář nehnaly kupředu jednoduché hlášky, pohledné ženy nebo opulentní trikové sekvence. Plátnu kralovaly jen dvě lodě, spousty neumytých chlapů a hrátky přírody, jež určovaly osud námořníků stejně nemilosrdně jako rozhodnutí jejich kapitána. Master & Commander není a nikdy nechtěl být zábavnou blockbusterovou jízdou, u které zchroupáte svůj popcorn už během úvodní dávky explozí. Je to plnohodnotný pohled na život jedné lodi, jejíž kapitán se až příliš zakousl do přidělených rozkazů.

Crowe je v téhle roli samozřejmě vynikající, velmi zdatně mu ale sekundují Paul Bettany i zbytek posádky. Honba za tajuplným nepřítelem tak nabírá obrátky především díky interakci propracovaných postav, jejichž každodenní problémy může rychle utnout kulka, dělová koule nebo i něco mnohem zákeřnějšího. Právě tohle atmosférické napínání přemosťuje sporadické, avšak strhující přísuny akce. A je proto velká škoda, že na kombinaci několika málo výživných bitev, řady kvalitních dialogů a Croweova čerstvě nabitého houslového umu neslyšelo víc lidí.

Master & Commander maličko upadnul v zapomnění. Pořád je to ale skvělý film a snad si díky tomuhle VIMku najde pár nových diváků.