Looper si od první chvíle užívá visačku inteligentní a originální sci-fi, která pracuje s neokoukanou zápletkou. Velkou část z ní ale odkryje Rian Johnson už během úvodního voice-overu, přičemž její další šťavnaté zákruty vyprodá hned v následujících minutách. Člověk sleduje až marnotratný výprodej nápadů, s jejichž popisem šlo klidně obsáhnout celou úvodní hodinu, tak jako v Matrixu nebo Počátku. Jenže Johnson na to jde zhurta, jak kdyby měl jistotu, že dech, energie a rozpočet mu vydrží po celé následující dvě hodinky.

Looper: FOTOGALERIE

Johnson přichází s originálním mixem sci-fi, fantasy, comicsárny a srdceryvného rodinného dráma.Následek je dvojí. Film vás jednak začne od první sekundy mlít jako „okamžitá sci-fi klasika“ (sousloví „instant-classic“ zní samozřejmě líp), která sebejistě vodí diváka na šňůrce a balamutí ho jak agresivním audiovizuálem, tak i výživnou dávkou invenčních řešení. Vylíčení světa, nástin příběhu a jeho prvotní otištění na filmový pás je perfektní.

Druhotným důsledkem je ale to, že se musí po chvíli zvolnit. Přestože Johnson na efektech zřetelně šetří a k vyvolání dojmu, že jsme v budoucnosti, mu stačí jeden futuristický displej nebo vznášedlo zanesené do reálných kulis, třicet milionů dolarů z rozpočtu je evidentním limitujícím faktorem. Nabušený je úvod, popcornově bere dech i závěr, prostřední část se ale (nejen kvůli úsporám) odehrává takřka výhradně na farmě a přilehlém třtinovém poli, a to v módu dialogově-intimním.

Přehrajte si trailer Je to znouzectnost. Ale pro jednou potvrzuje buranská slova našeho pana prezidenta, že chudoba nutí k vyšším intelektuálním výkonům. Premisa o zabijácích, kteří jsou placeni za odpravování nepohodlných duší importovaných z budoucnosti, je už ve čtvrtině filmu profláknutá. Pochopíme, že žádný „looper“ nesmí ze svého krvavého byznysu vycouvat, nesmí minout a nesmí si nechat svou oběť pláchnout. Což není vždycky sranda. A je to dvojnásob nepříjemné ve chvíli, kdy looper má zkosit sebe sama, zvlášť když ten někdo je tvrďák Bruce Willis, s gustem¨se rozpomínající na vrcholné okamžiky mcclaneovské éry, .

Naháněná mezi Willisem a jeho mladším alter egem (Joseph Gordon-Levitt si své uhraje i s upraveným obličejem) ale nemá dlouhého trvání, protože zápletka uhne do trochu jiných sfér. Náznaky Johnson usypává od prvních minut, ale fanboyové nažhavení na nonstop akční náhul je nebudou chtít vidět – je dobré se s nimi ale zavčas smířit, protože i v komornějším podání má Looper co říct. Johnson neupustí od svého úsporného scenáristického stylu, s chutnými one-linery a znělými dialogy, ve kterých se neplýtvá slovy. Vedou ho ale k trochu komplexnějšímu vyprávění, ve kterém se daří naplno prokrvit jak motivace hlavního hrdiny (v jeho staré i mladé verzi), tak i přijít s originálním mixem sci-fi, fantasy, comicsárny a srdceryvného rodinného dráma.

Jednotlivé nitky se pak spletou dohromady v adekvátně vyhrocené a osudové finále, jež přesahuje rozměr efektní akční honičky. Looper je díky tomu tím typem filmu, kde naprosto rozumíte postavám a jejich pohnutkám, a to při vědomí, že finální clash je prostě nevyhnutelný. A bude bolet.

Plnotučná látka je navíc servírována v prvotřídním balení, přesně ve stylu „tohle je cool, tohle máme rádi a tohle jsme na plátně vždycky chtěli vidět“. Looper udiví nejen videoklipovými vychytávkami, ale i několika soběstačnými sekvencemi, na které určitě pár let nezapomenete – třeba mučení zběhlého loopera je fantastickou ukázkou ekonomie vyprávění při maximální efektnosti, Willisův čardáš s dvěma samopaly je pak přesně tím, co chceme i od nové Smrtonosné pasti (ale nejspíš na to nebude dost citu pro sexy řešení).

Looper je zkrátka jedním z nejlepších bijáků roku, zároveň naleštěným i syrovým, zábavným i vnitřně dráždivým, akčně-výplachovým i inspirativním. Jde o dravou a vynalézavou podívanou, která prohlubuje sci-fi kánon s drsňáky v kravatách a kabátech, ale dokáže ho myšlenkově i výtvarně obohacovat (využití kulis a kostýmů je absolutní), i jej s nadsázkou reflektovat.

Looper připomíná, že to jde, i když zrovna nepadají z nebe stamiliony – stačí tvůrce s hromadou nápadů, řemeslem v malíku a s citem pro progresivní míchání žánrů i inspirací. Looper je super.