Nejdřív se rochnili ve vlnách. Pak ale přidělali na svá prkýnka kolečka a z králů surfingu vyrostla skateboardová elita. Psal se rok 1975, příhodný tak akorát ke spáchání skejťácké revoluce na U-rampách i na každý druhý překážce, která se dá přeskočit, přejet nebo proletět. Říkali si Z-Boys. A co z tohohle machrování měli? To, co by chtěl každej týpek jejich věku, jedno jestli v Horních Počernicích nebo v kalifornských přímořských Benátkách: Zástup polonahých roštěnek, pivko po ránu, k obědu a celou běčku na večer, trochu tý zelený svačinky a hlavně pravou skejťáckou pohodu, u níž se můžete cítit jako pán světa i jako dokonalej playboy pro nejlepší buchty z vaší čtvrti. A tihle chalani to dokázali. Podle Catherine Hardwickeové (Třináctka) si za to zaslouží i film. Tady ho mají i s velkým Heathem Ledgerem (Příběh rytíře, Čtyři pírka).
Autor: Cival
Galerie je zatím prázdná.
30.8.2005 Rubrika: Recenze
Legendy z Dogtownu díru do světa neudělaly a ani při své pouti po mimoamerických zemích kráter v srdcích většiny diváků nezanechá. Ale jako pohodovému retru se mu daří sbírat první sympatie českého publika, takže následující minirecenze možná nebude tím, co jste po prvních a velmi pozitivních domácích ohlasech zrovna čekali. Ale tak to někdy bývá. Nostalgický náhled do půlky 70. let, kdy se na západě USA naplno rozjel zájem o prkýnka na kolečkách, bych se nikdy neodvážil označit za špatný fil...
Zatím nevyšlo.
Od prvej ukážky som vedel, že toto má dobr...
Jaké heslo máme napsat do předmětu?
A já myslel, že je to něco od Asylum a on ...
Souhlasím, že prostě Praha je hlavní město...
konina
"Pokud člověk jen trochu chce, tak si to z...
Velka spokojenost jako s Prcickama, Borat ...
Lidi by měli konečně pochopit, že z ekonom...
Já to mám do Prahy přes 300km. Škoda,že ta...
před deseti lety by to bylo propagováno ja...