Není nic příjemnějšího, než si během Vánoc zajít do kina na milý a nenáročný film. Něco o lásce, něco pokud možno moderního a se sympatickou ženskou hrdinkou, protože taková vždycky potěší obě pohlaví. Letos tuhle funkci plní hudební komedie Ladíme. Nebo lépe řečeno, plnila by ji moc ráda, ale výsledek bude hodně záležet na vaší nenáročnosti a toleranci.

Celovečerní pohrobek televizní hitovky Glee totiž patří mezi filmy, které si nenáročnost často pletou s prázdnotou nebo dokonce otravností. Jistě, po příběhu čerstvé vysokoškolačky Becy, která se tak trochu nedobrovolně přidá k dívčí pěvecké „a capelle“, nemůže chtít člověk zázraky. Téměř dvouhodinový film ale vypňuje akorát její „boj“ s blonďatou zvracející fúrií, který by šel vyřešit v desáté minutě, a pak nepříliš záživná romance naruby a hrstka slaboučkých hudebních výstupů, jež stihnete zapomenout ještě před východem z kinosálu.

Jsou tu samozřejmě obligátní odkazy na Star Wars a Snídaňový klub, aby se film mohl tvářit, že je děsně popkulturně in. Vedle příliš okatých pomrknutí ale skoro úplně chybí humor, páč ho občas dodává akorát ujetá Rebel Wilson (ta „velká“ blondýna z Žen sobě a Holek na tahu) a párek jinak nepotřebných komentátorů. Navíc také schází alespoň pár výrazných hudebních čísel, která by ve filmu, kde se zpívá, určitě neměla chybět. To byste ale asi chtěli moc…

Celý film je tak především čekáním na závěrečnou show, která se dá shrnout dvěma písmeny (OK), a bohužel ho nespasí ani Anna Kendrick, jíž obvyklé roztomilé pokukování sedí daleko víc než mohutné oční stíny a DJské ambice. Ladíme se pochopitelně nesnaží být novým Snídaňovým klubem. Rádoby free rozdováděnost, se kterou se snaží distancovat od zbytku subžánru, tu ale přebíjí zbytečnost a uměla natahovanost, takže si vážně raději pusťte třeba ten pilot Gree. Je výrazně kratší, má zábavnější hrdiny a ve finále předvede hudební parádu, o jaké se holčinám z Ladíme ani nesnilo.