Animované filmy rovná se zábava pro děti. Tedy tak to bylo ještě před nějakými deseti lety. Dnes je situace jiná, protože dospělý člověk se může vydat do kina na kreslený film a necítit se při tom jako idiot. A nemusí se bát, že mu kvůli veselým žvatlajícím zvířátkům a roztomilým písničkám vybouchne mozek. První Kung Fu Panda byl přesně ten animák, jenž dokázal do kina nejenom nalákat celé rodiny, ale zvládl i celé rodiny pobavit. Akční scény válcovaly většinu hrané konkurence, vtipy nepůsobily příliš infantilně, dětem se líbil sympatický hlavní hrdina a táta s mámou se nenudili. Fandy prvního filmu můžu uklidnit, že u dvojky to bude podobné. Přeci jenom však šla kvalita trošku dolů.

Kung Fu Panda 2: FOTOGALERIE

Kung Fu Panda 2 je totiž klasická dvojka. Tvůrci napoprvé uspěli, a tak chtěli naservírovat divákům všeho víc. Víc postav, víc akce, víc humoru a víc hlášek. A nakonec zjistili, že jim nezbyl prostor pro příběh. První film byl sympatický ne proto, že by v něm panda, tygřice, zmije, kudlanka, opičák, jeřáb a Dustin Hoffman dělali bojová umění. Uspěl především proto, že jeho tvůrci pochopili, že v jednadvacátém století jen zvířátka a jednoduchá akce nestačí. Kung Fu Panda byl film od milovníků žánru a jakmile člověk přestal řešit, že jde o animák se zvířaty, zjistil, že film poctivě čerpá z klasických asijských bojových filmů, nebojí se občas překvapivě přidat na drsnosti a zároveň má sice okoukanou, ale dokonale fungující dějovou stavbu. Hrdina Po byl totální loser, ze kterého měli všichni srandu, musel projít tvrdým tréninkem, zmlátit pár nepřátel a nakonec nakopat řiť místnímu borcovi. Je to klišé, k žánru bojových filmů však jednoduše patří.

A hlavně to fungovalo. Druhá Kung Fu Panda však nabízí skoro příběhové vakuum. Zase je tu samozřejmě padouch, kterého je potřeba trochu srovnat do latě, ale jinak nic moc. Po sice vzpomíná na své dětství a snaží se zjistit něco o své minulosti, ovšem nebýt zajímavě stylizovaných flashbacků, byla by tahle dějová linie víceméně k ničemu. A problém je, že krom ní tu žádný jiný děj není. Kung Fu Panda 2 spoléhá víc na akci než na zápletku a je to trochu škoda. Ne že bychom čekali drama ve stylu Henrika Ibsena, ale přeci jenom by bylo fajn, kdyby se občas všechna ta fauna přestala mlátit a chvilku se dělo i něco jiného. Akce se sice dost povedla, ale osobně jsem měl pocit, že vše podstatné se řeklo už před prvním velkým konfliktem s hlavním záporákem, jenž proběhl někdy ve čtyřicáté minutě. Pak už se to jenom řeže.

Člověka až mrzí, že místo sympatického plyšáka není v hlavní roli Jet Li.A řežba to je hodně veselá. Pochopitelně jsme pořád v animáku, takže když někdo umře, je to mimo záběr a vlastně to ani jako smrt nevypadá. Po tlamě si nicméně zvířecí hrdinové dávají opravdu s poctivým nasazením. Akční scény jsou možná trošičku méně přehledné než posledně, naštěstí to tvůrci vyrovnávají jejich originalitou a rozmáchlostí. Při soubojích lehne popelem celé město nebo desítky lodí a člověka až mrzí, že místo sympatického plyšáka není v hlavní roli Jet Li. Prckové sice epičnost bojových scén nejspíš neocení, ale minimálně při požírání nepřátel obří stonožkou, honičce po městě nebo při trademarkových zpomalovačkách, kdy vidíme Poa v celé jeho kulatosti, budou nadšeni. Povedená hudba Johna Powella tomu všemu navíc dává obrovské tempo a v jistých momentech opravdovou monumentálnost. Navíc tu znalci bojových filmů a jejich hereckých hvězd tu najdou nejedno sympatické pomrknutí (proč asi mistr Krokodýl dělá ty efektní roznožky?).

Přehrajte si trailer Potěší i technické zpracování. Už první Kung Fu Panda spoléhala na stylizaci a ve dvojce se na tom nic nemění, takže pokud v kině u animáku vyžadujete realitu a jste ochotni řešit, jestli se chlupy na uchu opičího válečníka pohybují dostatečně reálně, jděte jinam. Kung Fu Panda 2 vypadá moc dobře, ale spíš sází na roztomilost a osobitou stylizaci než na snahu o fotorealističnost, což je naprosto v pořádku. Rozhodně potěší už zmíněné "ploché" vzpomínkové scény, které vypadají zcela odlišně od zbytku filmu a dokáží v člověku vyvolat i překvapivě dost emocí. Zabírá to.

Stejně jako celý film. Kung Fu Panda 2 šlape, těch devadesát minut se budete nejspíš bavit, ať je vám šest let nebo každý den vstáváte v půl sedmé do práce. Jde o dobře natočený animák, který v akčním žánru zvládá držet krok s hranou konkurencí bez nejmenších problémů. Na rozdíl od jedničky se však tvůrci tentokrát nevytasili s tak silným příběhem, takže se nedivte, pokud se vám film po pár dnech vykouří z hlavy. První díl v ní zůstal mnohem déle.