Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Krátký film o lásce | Krótki film o milosci | 1988
csfd  imdb  kinobox
US premiéra: nestanovena
CZ premiéra: nestanovena
režie: Krzysztof Kieslowski
hrají: Grazyna Szapolowska, Piotr Machalica, Artur Barcis, Olaf Lubaszenko

Krátký film o lásce: V.I.M.


ikona
Shushika
artur barciskrzysztof kieslowskipiotr machalica
 

Je libo sex po telefonu? Už (v tom vedru) vlhnete? Jdete na to tvrdě? Jste voyeuři? Stop. Předchozí věty by se možná dobře vyjímaly na obálce triple x magazínů nebo Spye, ale ke Krátkému filmu o lásce se hodí asi jako minolovka na Lipno. Přiznávám, chtěl jsem, abyste si na tohle VIM klikli. Kieslowski svůj film zasadil na sídliště, kde se sice za asistence "starostlivých"sousedů mohou odehrávat dramata antických parametrů, ale stejně tak je možné se ukrýt do anonymity a skrytě si ukájet svou úchylku. Tomek v podání Olafa Lubaszenka (Je třeba zabít Sekala) je takový polský Shia LaBeouf konce 80. let, jehož čočkám se sice nenaskytne žádná "disturbiovská" kauza, jen docela obyčejné milostné trable pěkné třicítky, ale i tak událostem naprosto propadne. A má to pro něj fatální důsledky. Ne, z Krátkého filmu o lásce se nevyklube thriller ani zpráva o sexuálním životě ve Východním bloku krátce před pádem Opony, ale docela obyčejné vyprávění o citech, které jsou někdy příliš silné, než abyste se v nich dokázali vyznat, pojmenovat je a pak je vyznat. Na druhou stranu je ale pravda, že prve uvedená slova jsem nenapsal z čistě zištných důvodů, ale mají svou oporu i ve filmu. Ten je totiž opravdu i o sexu, voyeurství, vzrušení (=vlhnutí)... ale především ve volném tempu vypráví dospívání, nezkušenosti, odcizení, pokání a éterickém a stále dokola opěvovaném citu zvaný láska. Prostě o všem, co ve větším než malém množství potřebujeme. O filmu se někdy mluví v tom smyslu, že Kieslowský vnesl mezi panel poetiku. Něco na tom bude, i když dramatické svícení a kolovrátkově stejná hudba Zbigniewa Preisnera už trochu zastaraly a působí trochu nuceně a zbytečně "artově." Ani když si je odmyslíte, není film o nic méně poetický ani dnes. Zejména v tom případě, že je pro vás poetika ekvivalentem citu. Ten totiž z filmu ani po takřka dvaceti letech nevyprchal. Osobně se mi nejvíc líbí, jak se u Kieslowského průběžně mění kontext, za kterého se aktéři vzájemně pozorují. Někdy je to obyčejná zvídavost, jindy zvyk, ale také trest, vyjádření smutku či pokání. "Koukáš se?" ptá se po telefonu Magda. A ty, čtenáři MovieZone?

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace