Jeden musí z kola ven

Luxusní kampaň! Tinker, Tailor, Soldier, Spy stačila docela krátká doba na to, aby se od "toho filmu s divným názvem" vyšvihlo k "tomu filmu, co vypadá naprosto výborně". Dvě mezinárodní upoutávky oslňovaly jak umným střihem, tak šikovně zvoleným x-menovským podkresem. Ten odhazuje až americký trailer, který jej nahradil trochu obyčejnější hudbou a klasicky sází na mezititulky, jež šponují už tak vysoká očekávání na maximum. Co tu tedy chybí? Stejně jako před tím ten malý krůček k páté hvězdě. Nějaká scéna, u které by člověka brutálně zamrazilo. Nějaká důrazně utroušená větička, která by se zaryla do paměti. Nebo alespoň údernější koncovka, která by vás donutila okamžitě zkontrolovat, jak daleko je datum premiéry. Nechápejte mě špatně, upoutávky Tinker, Tailor, Soldier Spy jsou prvotřídní práce. Snad ale přiletí ještě jeden pokus, který se převrátil do roviny čisté geniality. Materiál tu na to očividně je.

Hrozná stylovka. A rozhodně nejen kvůli tomu, že je sedmdesátková patina tak věrná. Trailery na Tinker, Tailor, Soldier, Spy mají zvláštní náboj. Člověk by z nich mohl doslova stírat sliby na výjimečnou podívanou, vysmívající se své retro konkurenci. Nejen usedlé snímky vracející se v čase typu Životy těch druhých, ale i efektnější počiny z ranku Spielbergova Mnichova působí vedle tohohle materiálu ve svém ladění nedokonale. Mluvíme-li, samozřejmě, o stylizaci. Výtvarné pojetí v duchu sedmdesátkových špionážních thrillerů je tu prostě perfektní a srdíčko filmového fajnšmekra u něj radostně poskakuje při každém natočení nějaké středně slavné herecké tváře. Hudba možná burácí příliš monotónně a člověk neznalý synopse úplně nepochopí, o co ve filmu půjde, ale i tak má upoutávka nevídanou chuť, hustou atmosféru a celkově hodně osobité požitkářské parametry. Lahoda.

Redefinice pojmu „oldschool“. I Bourne a Hunt se vystrašeně krčí v koutě, protože opravdová špionáž není o dělání svalů a machrování se zbraněmi. Je o zatraceně komplikovaných a zákeřných hrách. Proti nim vám bouchačka opravdu nepomůže, slouží jen jako nástroj k dokončení „hry“. Takže co tady máme? Předlohu, která je některými považovaná za vůbec nejlepší britský špionážní román (už byla jednou adaptovaná do televizní minisérie s Alecem Guinessem v hlavní roli). Pak je tady Tomas Alfredson, který už v Ať vejde ten pravý dokázal, že mrazivou, dobovou i mrazivě dobovou atmosféru umí na jedničku. Tady to zužitkuje, protože román se odehrává za studené války a adaptace nejde otravnou cestou modernizace. Feeling je dokonalý, okamžitě se vám v hlavě začnou přehrávat Tři dny kondora či původní Šakal s Foxem. No a pak je tady přehlídka současné britské herecké špičky – od veteránů jako Oldman přes stálice Firthova formátu až po mladé bombardéry typu Cumberbatch. Trailer je v podstatě dokonalý. Nadhodí zápletku („někdo ze šéfů britské tajné služby je nepřátelský agent a je potřeba ho vypudit z pelechu“), předvede atmosféru a celkové pojetí, efektní hrou „poznej hvězdu pod dobovým make-upem“ představí hereckou smetánku a pak vás pohodí u cesty s pocitem, že tenhle film musíte okamžitě vidět. Přitom neprozradí nic zásadního z děje plného překvapivých zvratů. Bravo! Návyková záležitost. U Strongovy slzy zaváháte nad pátou hvězdou... ale počkejme na další trailery.