U Sama Mendese už jsem si tak nějak zvykl, že to, co se zpočátku zdá jako klasická žánrovka, končí jako netradiční výlet do úplně jiných končin. Přesto jsem pokaždé tak trochu překvapen, že to i po x-té vyjde a Mendesovo filmové experimentování nekončí fiaskem. Jarhead je pokračováním režisérovy spanilé kinematografické jízdy s ojedinělým pohledem na válečné běsnění, komorní výpovědí bez syrových scén s vyhřezlými střevy a umírajícími kamarády. Audiovizuálně nabušená spanilá jízda po vyprahlé poušti, kde je asi tolik nepřátel jako kuřecího masa v McNuggets brousí spíše válku v hlavě hrdinově;

A Jake Gylenhaal ji ustává s velkou bravurou, přestože i jemu hrábne na maják z toho povyku pro nic a „sucku“, kterým desítky tisíc vojáků nesmyslně procházejí. Jemně sžíravé, perfektně odvyprávěné, humorné i vážné, naprosto o ničem a přitom plné životních pravd. Naše malé skromné dítko, které jednohlasně odměňujeme řádem V.I.M. a vás odkazujeme k jeho urychlené sháňce. Nedá se litovat.