KarelR

Možná to zní trochu morbidně, ale tenhle Williamsův film se mi v noci vybavil jako první. Kinematografie nám za posledních zhruba 100 let nabídla spoustu verzí pekla, žádná se mi ale nezaryla do paměti silněji než ta z dramatu Jak přicházejí sny. Vizuálně opulentní ždímačce emocí, která sbírala pochvaly stejně často jako kritiku, se totiž nedá upřít jedna věc. Ať věříte nebo ne, tady měl někdo nesmírně ucelenou vizi a nebál se ji dotáhnout do konce. Radost, smutek, naděje, bolest... Všechno je obratně stočeno už do traileru, jenž je vzhledem k Williamsově smrti ještě o úroveň působivější než předtím. Takže si dvakrát rozmyslete, jestli si ho vůbec chcete pouštět...