Tom Tykwer se zapsal do historie výbornými hity Lola běží o život a Nebe a naposledy fascinoval velkolepým, i když trochu rozporuplně přijatým Atlasem mraků. Každý jeho film je proto událostí, kterou se vyplatí sledovat. Jenže nový Hologram pro krále se řadí k tomu horšímu, ba možná úplně nejhoršímu, co Tykwer udělal.

Na papíře přitom vypadá všechno v pořádku. Tom Hanks je prostě držák, který by podal dobrý výkon i v Babovřeskách. Atraktivní prostředí saudské pouště není okoukané a umožňuje rozehrát libovolné linky na téma střet kultur. Jenže ničeho takového se nedočkáme. Hanks je v Hologramu pro krále jako upracovaný a uťápnutý obchodník poslán do Saudské Arábie, aby místnímu králi představil (a hlavně prodal) nový telekomunikační systém. Načež začne v cizím prostředí poznávat sám sebe a řešit své milostné i rodinné vztahy.

V pouštní atmosféře se rozehraje řada vedlejších linek, z nichž nakonec téměř žádná nedojde k uspokojivému zakončení. Dokonce i hlavní příběh o setkání s králem je nakonec odbyt dvěma scénami, protože se z bizarní komedie, kde se dějí příjemně podivné věci, v poslední třetině stane obyčejná romantická slaďárna, jež nevyužije potenciál načrtnutých postav a vyšumí do banálního hepáče. Není divu, že se jedná o nejhůře vydělávající snímek s Tomem Hanksem za posledních třicet let.

Tykwer je bezesporu schopný filmař, takže myšlenkovou ztracenost filmu dokáže dlouho tajit díky svižnému tempu a často nápaditému střihu. Hanks ve filmu říká, že zvládal převádět složité věci na jednoduché a že v tom byla jeho síla. A že v poslední době o tuhle dovednost přišel. Přesně tohle mě napadalo v souvislosti se samotným Tykwerem – v Lole a Nebi dokázal přehledně vyjádřit i komplexní myšlenky a navíc je zabalit do nesmírně atraktivního hávu. Atlas mraků byl v tomhle ohledu ještě na hraně, v Hologramu pro krále ale Tykwer předkládá banální myšlenky složitým způsobem. A to není vůbec dobře.