Pokud bychom hledali nejotravnější zvíře dnešního filmového světa, bezpochyby bychom skončili u tučňáků. Ne snad proto, že by byli oškliví, smrděli nebo vypadali divně, ale proto, že dokáží v jeden moment skvěle pobavit, aby se hned v dalším filmu předvedli jako iritující monstra. Na jedné straně barikády máme militantní komando tučňáků z Madagaskaru a sympaťáky z Divokých vln, proti nim urputně tančí Mumble z Happy Feet. Dnes zkrátka Lassie, Rintintin nebo Pes baskervilský nikoho nezajímají. Pokud chce mít film úspěch, musí mít tučňáka a tahle roztomilá zvířátka na to doplácejí. A proč to neříct hned na začátku – Farce of the Penguins je film, který jim pověst nezlepší.

Farce of the Penguins je velmi prostinkou parodií na oscarový dokument Pochod tučňáků, který vyprávěl o tom, jak musí na Antarktidě davy tučňáků císařských putovat desítky kilometrů v bouři a zimě jen proto, aby se setkali se svými družkami a zrodil se nový život. Farce of the Penguins je v podstatě o tom samém, jen se u toho mluví sprostě a černobílí ptáci se srandovní chůzí neustále vedou debaty o sexu. A komentář k téhle frašce čte Samuel L. „nikdo není víc cool než já a to i když vyprávím o souložících tučňácích“ Jackson. Myslíte si, že by to mohla být zábava? Proč ne. Ale ne osmdesát minut.

Hodnotit film jako takový je docela obtížné. Režisér Bob Saget (možná ho znáte jako hlas starší verze hlavního hrdiny seriálu How I Met Your Mother) totiž sestříhal záběry z různých přírodopisných dokumentů a připsal k nim pár dialogů. Většina scén tedy vypadá tak, že dva tučňáci stojí, leží nebo jdou a vedou nesmírně samoúčelně vulgární debatu na téma „který samici ho tam letos šoupnu.“ Farce of the Penguins trpí především tím, že krom dialogů nenabízí prakticky nic jiného. Když by si člověk pustil film od poloviny, vůbec by to nevadilo. Příběh tu je naprosto nepodstatný a celý film působí ne jako něco, za co by měl člověk platit v kině nebo v půjčovně (nebo nedejbože v prodejně!), ale jako práce několika na marihuaně závislých kamarádů, kteří nemají přítelkyni a po večerech se scházejí s pytlíkem zelené dobroty a obstarožním mikrofonem. Popravdě ve Farce of the Penguins není krom několika známých hlasů nic, co by tenhle film povyšovalo na něco víc, než je amatérská komedie Franty Koblížka z Velkého Meziříčí.

Na druhou stranu chápu, že někomu ke spokojenosti stačí vidět dvě legračně se valící zvířátka, která se baví o svém třetím kolegovi a o jeho homosexualitě. Když navíc jednou za čas řekne Samuel L. Jackson „fuck“ nebo použije svoje trademarkovské „mutherfucker,“ mohou být někteří diváci ve filmovém nebi. Pokud je pro vás tedy synonymem zábavy půlminutová montáž, ve které uvidíte souložící tučňáky, souložící opice, souložící mrože, souložící želvy, souložící tučňáky, souložící nosorožce, souložící jiné opice a zase souložící tučňáky, běžte do toho. Jestliže si ale pod pojmem „dobrá zábava“ představujete něco jiného (například třídění odpadu, natírání plotu, sekání trávy na zahradě nebo vystřihování fotografií Petra Muka z dámských časopisů), na film raději zapomeňte. Krom osmdesáti minut opravdu trapných dialogů a několika záběrů na souložící zvířata je v něm asi tak pět docela dobrých vtipů. To znamená jeden na šestnáct minut, což není zrovna nejlepší skóre.

Pokud si však stále nejste jisti, pokusím se vám rozhodování usnadnit:

V kapse klokanice sedí malý tučňák a stěžuje si na vedro.
Tisíce kilometrů odtud klokánek sedá na ledové kře mezi tučňáky, třese se zimou a naříká:
„Zatracená školní výměna…“

Je to černý, bílý, černý, bílý, černý, bílý, co je to? Tučňák válí sudy.

Jdou dva tučňáci po poušti a jeden říká: „Tady to asi hodně klouzalo.“
„Proč myslíš?“ ptá se druhý.
„No že tady tak hodně sypali.“

Přijde tučňák se zebrou k fotografovi.
„Přejete si barevný snímek?“ ptá se fotograf.
„Stačí černobílý.“

Policejní hlídka našla na chodníku ležet tučňáka, tak ho vzali na policejní stanici.
„Náčelníku, našli jsme ho na ulici, co s ním máme dělat?“
„Proboha vždyť je to tučňák, jděte s ním do zoo!“
Druhý den jde náčelník domů a cestou potká hlídku, jak s sebou pořád táhne tučňáka.
„Vždyť jsem vám říkal, ať ho vezmete do zoo!“
„Tam jsme byli už včera, dneska jdeme do kina.“

Sranda? Tak si to zkuste číst hodinu a dvacet minut. Dá vám to víc než film.