Adam Shankman a Shawn Levy, toť tvrdá dvojice úderníků, která zhmotňuje veškerou nezáživnost mainstreamových sázek na jistotu. Ti dva si nemají co vyčítat – jeden nechal Vina Diesela cucat dudlíky a druhý prohospodařil i Bena Stillera v muzeu s rozběsněnými příšerkami – bude to ale možná právě Adam Shankman, jenž ze sebe setřese stín veleprůměrných filmů. V Hairsprayi lze rozpoznat, že má Shankman ve výučním listu uvedeno kromě slova „režisér“ i výraz „choreograf“ a že si tak trochu točí sám pro sebe. Nedoukům se navíc vždycky hodí, když se můžou schovat do žánru muzikálového retra, v němž pastelové barvičky emitují dobrou náladu (stejně jako oldchoolový orchestr). Shankmanovo křepčení obtancovalo hrozbu statické šarády na druhý pokus vcelku bez zádrhelů. Zatímco z nových Producentů se dala ždímat nezáživnost už od úvodní ukázky, Hairspray umí chytit diváka za šos, protáhnout jej po parketu a zdůraznit mu i „frontální“ comeback Michelle Pfeiffer (po Stardust a I Could Be Your Woman třetí dlouhonohá kreace v jednom roce... fajné!). Nestydím se za soudržné čtyři hvězdy, přestože je nesmyslné obsazení Johna Travolty neustále vyhazuje z rovnováhy. Ustály to ale, holky jedny šikovný.
, tohle musim vidět.