Kde je Waldo? Tuším, že takhle nějak se jmenuje americká verze populární hry, která má dětem zvyšovat postřeh a jejímž cílem je najít hrdinu ve skrumáži harampádí. Za poslední roky vznikla spousta různých mutací a zejména české internetové osazenstvo začalo v rámci různých diskuzních fór hledat Walda i tam, kde být určitě nemohl – u většiny historických událostí posledního půlstoletí. Forrest Gump u nich však byl, o tom žádná.

Podal si ruku s prezidentem, vymyslel smajlík, jeho kamarád rozjel „firmu s ovocem“, která si začal říkat Apple. Dokázal by si tohle všechno vymyslet, zvláště když to vypráví s tak bezelstným výrazem a vlastně mu ani nepřijde, že by to byly nějaké zvláštní události?

Robert Zemeckis věděl, že když do role Forresta Gumpa obsadí hereckého chameleona a stoprocentní komerční tahák v jedné osobě, Toma Hankse, problém bezelstné upřímnosti a herecké opravdovosti bude vyřešen. Stačilo už jen přidat sadu všech zásadních historických událostí, vyrobit pár fotomontáží a největší (anti)hrdina devadesátých let byl na světě.

Dojemný příběh vetkaný do odzbrojující situační komiky nedává svému divákovi možnost přemýšlet nad termíny jako „opravdovost“ či „herecký výkon“, dokonce ani nad tím, jak sladkobolným a vtíravým dílem vlastně Zemeckisův snímek je. Forrest Gump je dokonalou ukázkou zakamuflované dojemné limonády, nad kterou bychom v jakémkoliv jiném balení ohrnovali nos.

Zemeckis však ohromně přestřelil nad rámec všech klišé a z jejich nadužívání si vytvořil silnou zbraň, v Hanksovi navíc našel nečekaně silnou hereckou oporu, bez níž by jeho koncepčně prostoduché soukolí na Oscary pravděpodobně nedosáhlo. Teprve s ním si mohl dovolit tvářit se, že tvoří jakési „umění“ a využít čerstvě nabitých prostředků k užitku svému – manipulování s emocemi, dohnání audience k slzám, sebrání zlatých plešounů. Je to kolekce zasloužená.

Jakkoliv do Forresta všichni vidíme, jde o natolik pocitově odzbrojující záležitost, že si na ni většina kritických poznámek jen poníženě vyláme zuby. A to se povede jednomu filmu za deset let. Run, Forrest, run!