Název autorského filmu Andrey Arnold je vlastně trochu zavádějící. Chování postav Fish Tanku totiž v žádném případě není „akvarijní“, spíše naopak – hrdinové se v prostředí přelidněné periferie pohybují zcela přirozeně, jako ryby ve vodě. Realistický, přitom však stylisticky hodnotný počin anglické režisérky nabízí bystrou výpravu do života anonymního panelového sídliště kdesi v Essexu. Bez snahy hodnotit zaujatě dokumentuje krizi hodnot a mezilidských vztahů, které jsou převálcovány vulgaritou, „televizní“ letargií a krutým nezájmem.

Mia dospívá v rodině bez otce. Vyrůstá pod velmi benevolentním dohledem promiskuitní matky a po boku mladší sestry. Vřelost jejich pouta nejlépe ilustruje to, že běžným láskyplným oslovením jsou slova typu „bitch“ a „cunt“. Mia uniká po svém – tvrdohlavě se upíná ke kariéře tanečnice, samozřejmě inspirované jedinou vlivnou morální autoritou: televizními kanály. Zlom v již tak neklidné rodinném životě přinese příchod matčina milence, Connora. Mezi ním a patnáctiletou Miou se vyvine nápadná náklonnost, která z otcovského kárání hrozí přerůst v něco, na co není ani jeden z nich připraven.

Fish Tank vzácně vybalancovává dokumentárně zkoumavý přístup s nevtíravými obrazovými metaforami a vkusnou stylizací. Ruční kamera Robbieho Ryana fantasticky pracuje s hloubkou záběru a betonově nehostinné prostředí oživuje zneklidňujícími záběry. Režisérka dokáže s postavami navázat intimní pouto a přitom neztratit onen křehký pozorovatelský odstup – Fish Tank tak nepůsobí jako přecitlivělý dívčí románek, ale jako patřičně drsný realismus, který odhaluje dospívání a milostné vzplanutí v jeho syrové podobě.

Herci, jak jsem zmínil výše, se v akváriu Andrey Arnold cítí jako doma. Debutující Katie Jarvis má v sobě kus iritujícího spratka i snící dívky, Michael Fassbender po McQueenově Hladu znovu stvrzuje exkluzivní herecké kvality a neobyčejnou přesvědčivost, Kierston Wareing vydobývá z vyzobané a letargické slunečnice Joanne i dojemnost ztracených iluzí. Fish Tank je navzdory hrubosti a ošklivosti vlastně velmi poetickým filmem. Jen si v něm hrdinové místo lásky vyznávají nenávist a titulují se při tom „ty kurvo“. Život jim však dává za pravdu.