Fakjů pane učiteli vtrhlo do českých kin už na konci srpna. Protože ale málokdo čekal, že tahle německá taškařice nebude katastrofální, panovala na MovieZone víceméně ignorace. Litujeme toho? No, trochu určitě. Z pochybně vyhlížejícího filmu se totiž vyklubala jedna z nejzábavnějších komedií roku.

Příběh kriminálníka Zekiho, který po propuštění z vězení zjistí, že má poslední lup zakopaný pod novou školní tělocvičnou, v jádru vykrádá Modrý blesk s Martinem Lawrencem. Zeki se totiž rozhodne vydávat za učitele, aby svoje prachy dostal zpátky. A samozřejmě při tom zjistí, že je lepším člověkem, než si myslel.

Je tahle přeměna klišovitá a ohromně předvídatelná? Zčásti určitě. Mnohem důležitější je ale to, že ji důkladně topí záplava excelentních gagů, které rozhodně nejsou pro slabší povahy. Fakjů pane učiteli je hrubozrnnou komedií v tom nejlepším slova smyslu. Hlavní hrdina nadává dětem, děti nadávají jemu a každý kantor bude mít ohromou radost z toho, že výjimečně nemá navrch líná náctiletá cházka. Ačkoliv si k ní časem také vybudujete jisté sympatie, základ filmu spočívá v tom, že Zeki soustavně oplácí dítkám stejnou mincí. A naplňuje tak vlhké sny všech učitelů, kteří denně snášejí teror facebookové generace.

Fakjů pane učiteli se samozřejmě dá defenzivně zahrnout do škatulky guilty pleasure. Při bližším zkoumání ale přijdete na to, že vlastně nejde o nějak hloupý film. Jistě, hlubokomyslná sonda do stavu dnešního školství to vážně není. Tvůrci ale s přehledem vystihnou mnoho tradičních výukových problémů, a navíc je lze pochválit i za konzistentní a provázaný scénář, kterému začne docházet dech až v pomalejším finále.

Zaujati? Fajn. Ještě ale neutíkejte, potřebujete totiž vědět, co dělá z Fakjů pane učiteli tak ultimátní zážitek. Je to dobré obsazení v čele s pohodářským Elyasem M'Barekem a roztomilou Karoline Herfurth? Uvědomělá režie Bory Dagtekina (Turecky snadno a rychle) s řadou výborných nápadů? Anebo do mrtě vyždímaná premisa, která povinné zvraty nikdy nenatahuje příliš dlouho? Kdepak, tahákem číslo jedna je fenomenální český dabing, který film povyšuje na budoucí kultovku večírkových projekcí.

Upřímně si nelajsnu hádat, jestli je Fakjů pane učiteli vtipné v němčině. V češtině ale jde o skvěle odsýpající přehlídku likvidačních hlášek a mimózních postav, které bez výjimky mluví tak, jak jim huba narostla. A nějakým zázrakem při tom povyšují laciné vulgarismy na dialogový balet, který musí strhnout každého, komu není podobný styl humoru vyloženě proti srsti.

Fakjů pane učiteli tak sice patří mezi ty riskantnější kinovolby, protože může řadu lidí rychle vyhnat ze sálu. Ti vstřícnější by ale měli objevit malý komediální klenot, po kterém snadno zapomenete na dávné německé tragédie, ve kterých se řešilo akorát souložení. Po tom tu prakticky není ani vidu ani slechu. A chybět vám vážně nebude, jelikož tvůrci Fakjů pane učiteli servírují tunu výrazně zajímavějšího materiálu. Víc takových překvapení!

P. S.: V Německu je Fakjů pane učiteli obřím hitem a za rok dorazí dvojka!